Bin Diesel

Volání o pomoc

Někde 400 km (250 mil) od nás bylo štěně v nouzi. Dozvěděli jsme se o něm díky tísňovému volání a podle volajícího už několik dní naříkalo bolestí. Byla to dlouhá cesta za štěnětem, které jsme nikdy neviděli, ale vydali jsme se ho najít.

• Podívejte se na záchranu · 10:01

Uvězněný v odpadcích

Hledali jsme celý den. Pak jsme ho konečně našli. Ležel v odpadcích, polovinou těla v pytli na odpadky, bezmocný a neschopný se pohnout, a byl tam uvězněný už tři dny. Na místě byl jen jeden z nás a náš zachránce se k němu okamžitě rozběhl a vytáhl ho ven.

• Podívejte se na tuto chvíli · 0:31

Sotva dokázal pít

Když jsme ho vytáhli z odpadků, byl špinavý a celý se třásl a viděli jsme, že nemůže pohnout spodní částí levé nohy. Nejdřív jsme mu dali vodu, protože byl dehydratovaný a pravděpodobně byl bez ní už několik dní, ale sotva měl sílu pít. Byl také vyhladovělý a s sebou jsme měli jen pár pamlsků, ty však stačily, aby mu dodaly trochu energie.

• Podívejte se na tuto chvíli · 1:35

Usnul nám na klíně

Pak jsme se vydali na dlouhou cestu domů. Nevěděli jsme, jestli ho opustila matka, nebo ho někdo pohodil, a ptali jsme se sami sebe, proč musí mít tak malé štěně tak těžký život. Po třech hodinách jsme byli v polovině cesty a on se pořád třásl a bál se. Přesto se mu zavíraly oči a k našemu překvapení nám brzy usnul na klíně, v několika velmi legračních polohách.

• Podívejte se na tuto chvíli · 3:14

Sprcha před spaním

Když jsme konečně dorazili domů, znovu jsme mu nabídli vodu, ale už neměl žízeň. Potřeboval sprchu: měl blechy a byl celý od vlastních výkalů, a když jsme ho myli, voda se mu líbila. Konečně čistý šel spát. Ještě mu nebyly ani dva měsíce, pořád to bylo miminko, a druhý den ráno na něj čekala královská snídaně.

• Podívejte se na tuto chvíli · 4:34

Dobrá zpráva o jeho noze

Naše další cesta vedla k veterináři na prohlídku a vážení. Když jsme ho našli, nemohl pohnout spodní částí levé nohy a nebyli jsme si jistí, co vyšetření ukáže. Zpráva byla dobrá. S nohou bylo všechno v pořádku a měla se zahojit.

• Podívejte se na tuto chvíli · 7:55

Jeho první procházka

Pak přišel čas na jeho úplně první procházku. Nedlouho předtím jsme ho našli uvězněného v odpadcích, neschopného se pohnout, a teď byl venku na trávě s čenichem u země, pořád ne větší než bota. Seznámil se také s dosud nejmladším členem našeho týmu, stejným miminkem jako on, a vrtění ocasem nebralo konce. Následovalo další hraní a zanedlouho už měl vlastní společnost.

• Podívejte se na tuto chvíli · 8:31

Vlastní rodina

Nakonec byl adoptován. Bin Diesel, jak jsme mu říkali, má teď vlastní rodinu a ta mu dala jméno Thunder. Štěně, které v den, kdy jsme ho našli, sotva mělo sílu pít a které nám na dlouhé cestě domů usnulo na klíně, mezitím vyrostlo.