Abscesy u koček: příznaky, léčba a prevence

Jak se z kousnutí stane absces

Kočičí špičáky jsou dlouhé a ostré. Zanechávají malé, hluboké bodné ranky, které se pod srstí snadno přehlédnou. Kůže nad rankou se rychle uzavře a bakterie z tlamy druhé kočky zůstanou uvězněné pod ní.

Bakterie se v teplé tkáni množí a tělo proti nim vysílá bílé krvinky. Hromadí se hnis a vytvoří se oteklá dutina. Otok a bolest se často objeví až několik dní po rvačce, kdy už může být samotné místo kousnutí těžké najít.

Tam, kde je kůže volná, například na krku, plecích a zádech, se hnis obvykle shromažďuje v jedné dutině. Tam, kde je kůže napjatá, například na končetinách a ocasu, se infekce spíše šíří tkání. Této šířící se infekci se říká flegmóna. Způsobuje bolestivý, prosáklý otok bez zřetelného ohraničení.

Kousnutí se nejčastěji nacházejí na hlavě, předních končetinách a u kořene ocasu. Abscesy mohou vznikat také kolem infikovaného kořene zubu, v análních váčcích u řitního otvoru nebo ve vnitřních orgánech. Tento průvodce se zaměřuje na abscesy způsobené kousnutím.

Příznaky, kterých si všímat

Majitelé si často nejdřív všimnou, že je kočka utlumená, schovává se nebo méně jí. Samotný otok můžete najít až ve chvíli, kdy kočku hladíte a ona ucukne. Mezi běžné příznaky patří:

• Teplý, bolestivý otok. Na pohmat může být tuhý, nebo měkký jako malý balonek s vodou.
• Malý strup nebo vlhká či slepená srst nad bolavým místem.
• Kulhání, pokud je kousnutí na končetině.
• Olizování nebo čištění jednoho místa mnohem častěji než obvykle.
• Horečka, únava, schovávání se a nechutenství.
• Hustá, zapáchající tekutina vytékající z kůže, pokud absces praskl.

Někteří majitelé objeví absces až poté, co praskne. Otok splaskne a zůstane otevřená rána s mokrou srstí kolem. Prohlídka u veterináře se i tak doporučuje. Prasklý absces se může vyprázdnit jen částečně, takže zatímco se povrch zahojí, pod kůží zůstanou malé kapsy hnisu.

Kdy jde o akutní stav

Pokud víte, že se vaše kočka poprala, nebo najdete otok, je nejlepší bez odkladu kontaktovat veterináře. Zavolejte ještě týž den, nebo mimo ordinační hodiny jeďte na veterinární pohotovost, pokud si všimnete čehokoli z následujícího:

• Kočka je velmi slabá, nechce vstát nebo přestala jíst.
• Otok je v obličeji poblíž oka, na hrudi nebo na břiše.
• Otok se rychle šíří nebo kůže nad ním tmavne, je na dotek studená nebo se začíná odlučovat.
• Kočka dýchá rychle nebo namáhavě.

Jak veterináři nemoc diagnostikují a léčí

Veterinář absces po kousnutí obvykle rozpozná při vyšetření kočky a prohmatání otoku. Po vystříhání srsti jsou často vidět drobné vpichy po zubech. Pokud příčina není jasná, může veterinář jehlou odebrat trochu tekutiny a ověřit, že jde o hnis. Vzorek lze také poslat do laboratoře k určení bakterií; tomuto vyšetření se říká kultivace. Dělá se častěji, když se absces opakovaně vrací nebo nereaguje na léčbu.

Po zranění ze rvačky se často doporučují krevní testy na virus imunodeficience koček (FIV) a virus kočičí leukemie (FeLV), protože oba viry se mohou mezi kočkami přenášet kousnutím.

Léčba obvykle začíná otevřením a vypuštěním abscesu. Je to bolestivé, proto kočka často dostane sedaci nebo celkovou anestezii. Veterinář vystříhá srst, vypustí hnis, dutinu vypláchne sterilním roztokem a odstraní odumřelou tkáň. Velký absces může vyžadovat drén, měkkou hadičku, kterou může tekutina několik dní odtékat, zatímco se rána hojí.

Veterinář rozhodne, zda jsou potřeba antibiotika a která použít. Součástí léčby bývá obvykle i tlumení bolesti. Při léčbě se většina abscesů po kousnutí zahojí přibližně za pět až sedm dní. Otok při flegmóně může ustupovat déle.

Otevírat nebo vymačkávat otok doma se nedoporučuje. Kočku to bolí a kočka v bolestech může kousnout.

Domácí péče během zotavení

Veterinář vám vysvětlí, jak o ránu pečovat, a může doporučit nepouštět kočku ven, dokud se rána nezahojí. Obvyklý postup je jemně stírat výtok teplou vodou a čistou gázou, často dvakrát denně během prvních několika dní. Peroxid vodíku může hojení zpomalit, proto ho veterináři obvykle nedoporučují. Některé dezinfekční prostředky pro domácnost, například ty, které obsahují fenoly, jsou pro kočky jedovaté.

Pokud byl zaveden drén, udržujte kůži kolem něj čistou a hlídejte, aby si ho kočka nevytáhla. Pokud ho veterinář doporučí, může olizování a okusování zabránit ochranný límec. Podávejte všechny léky podle předpisu a dokončete celou léčbu, i když se zdá, že je kočce lépe. Při čištění rány je rozumné nosit jednorázové rukavice a potom si umýt ruce.

Znovu kontaktujte veterináře, pokud se otok vrátí, výtoku přibývá, rána se po několika dnech zřetelně nezlepší nebo kočka přestane jíst či se zdá, že je jí hůř. Absces, který se opakovaně vrací, může ukazovat na infekci, která se úplně nevyléčila, na cizí těleso v ráně, například ulomený zub nebo dráp, nebo na oslabený imunitní systém. Veterinář může doporučit další vyšetření.

Rizika pro další domácí zvířata a lidi

U ostatních koček představují hlavní riziko viry, které se mohou přenášet kousnutím. FIV se šíří hlavně hlubokými ranami po kousnutí a běžný kontakt, například sdílení misek, ho podle všeho snadno nepřenáší. FeLV se může šířit kousnutím a také slinami, například při vzájemném čištění srsti nebo přes společné misky na krmivo a kočičí záchodky. Negativní test na FIV krátce po rvačce může být proveden příliš brzy na to, aby byl spolehlivý, proto veterináři často doporučují test zopakovat nejdříve po 60 dnech.

Neexistují žádné důkazy, že by FIV nakazil člověka. Pro lidi je hlavním rizikem kousnutí kočkou, protože kočka v bolestech může kousnout, když se někdo dotkne bolavého místa. Bakterie, které žijí v tlamě většiny koček, například Pasteurella, často způsobují infekci ran po kočičím kousnutí. Každé kousnutí nebo škrábnutí ihned umyjte mýdlem pod tekoucí teplou vodou. Je rozumné vyhledat lékaře, pokud rána zčervená, oteče nebo bolí, pokud je kousnutí na ruce nebo v obličeji, nebo pokud máte oslabený imunitní systém.

Jak snížit riziko

Většina abscesů po kousnutí vzniká při rvačkách, takže nejlepší prevencí je méně rvaček. Nekastrovaní kocouři s přístupem ven se perou nejčastěji a jsou nejvíce ohroženi FIV. Kastrace rvačky omezuje. Pokud kočky zůstávají doma nebo jim zajistíte zabezpečenou zahradu či výběh, riziko se dále sníží.

Pokud vaše kočka chodí ven, pravidelně ji prohlížejte, zvlášť když uslyšíte rvačku. Přejeďte jí rukama po hlavě, končetinách a kořeni ocasu a hledejte citlivá místa nebo malé strupy. Návštěva veterináře v této rané fázi je obvykle jednodušší než pozdější léčba velkého abscesu. Veterinář vám poradí s očkováním, včetně očkování proti vzteklině tam, kde to vyžaduje zákon, i s testováním na FIV a FeLV. První pomoc při čerstvém kousnutí popisujeme v našem průvodci o ranách a kousných poraněních u psů a koček.

Zachráněné a nově adoptované kočky

Kočky, které žily na ulici, a zejména nekastrovaní kocouři, mívají zranění ze rvaček častěji. V projektu Paw Squadron je po každé záchraně první zastávkou veterinář a koupel. Každé zvíře projde prohlídkou, odčervením a ošetřením proti blechám a dalším parazitům. Před adopcí každé zvíře projde prohlídkou, léčbou a očkováním a dostane mikročip.

Po adopci může rvačka s kočkou, která už v domácnosti žije, způsobit nová zranění po kousnutí. Pomůže, když novou kočku během zabydlování necháte doma a s ostatními kočkami ji budete seznamovat pomalu – zpočátku je držte odděleně. Veterinář vám poradí s testováním na FIV a FeLV, než budou kočky sdílet společný domov.

Pokud si u své kočky všimnete otoku, kulhání nebo náhlé změny nálady, kontaktujte veterináře. Odpovědi na otázky o adopci najdete v častých dotazech, další průvodce zdravím koček si můžete přečíst v encyklopedii PawPedia.