Jak kočky poznají, že něco není v pořádku

Jakou pověst mají kočky

Kočky bývají často označovány za odtažité. Obvykle se říká, že psi milují své lidi, kdežto kočky milují dům, a kočka, která si vás po příchodu domů nevšímá, to zdánlivě potvrzuje.

Část problému je v tom, že kočky projevují náklonnost potichu. Pomalu na vás mrkají z druhého konce místnosti, sedí blízko vás, aniž by se vás dotýkaly, otírají se hlavou o vaši ruku, chodí za vámi z místnosti do místnosti nebo přešlapují na dece ve vašem klíně. Nic z toho není tak hlasité jako pes, který vás vítá u dveří, takže se to snadno přehlédne.

Ten rozdíl má svůj důvod. Kočka domácí pochází z africké kočky plavé, samotářského lovce, zatímco psi pocházejí z vlků, kteří žijí a loví ve skupinách. Psi zdědili bohatou sadu signálů pro spolupráci s ostatními, kdežto signály, které používají kočky, jsou jemnější a snáze se přehlédnou.

Co mají tyto příběhy společného

Příběhy o kočkách, které spustily poplach, se objevují pravidelně. Kočka vzbudí rodinu, když se dům plní kouřem, nebo nepřestává naříkat u staršího majitele, který upadl, nebo packou šťouchá do spícího člověka, jehož dech se změnil. Většinu těchto příběhů nelze ověřit a některé s každým dalším vyprávěním narůstají, ale mnohé z nich mají společný vzorec.

• Chování je pro kočku neobvyklé. Tichá kočka začne být hlasitá nebo nezávislá kočka nedá někomu pokoj.
• Je zaměřené na konkrétního člověka nebo místo, například na jedny dveře ložnice nebo na obličej jednoho člověka.
• Pokračuje a sílí: hlasitější volání, šťouchání packou, běhání sem a tam mezi dotyčným člověkem a kýmkoli dalším, kdo je doma.
• Přestane, jakmile se jde člověk podívat.

Nejznámějším případem je kocour Oscar z oddělení pro pacienty s demencí v domově pro seniory na Rhode Islandu ve Spojených státech. V roce 2007 tamní lékař popsal v časopise New England Journal of Medicine, jak měl Oscar ve zvyku stočit se vedle pacientů v jejich posledních hodinách. Nikdo neprokázal, jak to dělal, a jedna kočka toho dokazuje jen velmi málo. Častou domněnkou je, že zachytil změny pachu nebo činnosti personálu kolem lůžka.

Co kočka považuje za normální

Kočky jsou tvorové zvyku. Kočka, která žije v úzkém kontaktu s jedním člověkem, se naučí, kdy tento člověk vstává, jak znějí jeho kroky, na které židli sedá, jak voní a kdy se obvykle plní miska s jídlem. Během měsíců se z toho všeho poskládá podrobný obraz běžného dne.

Když něco tento obraz naruší, kočka si toho všimne. Člověk, který nevstane v obvyklou hodinu, neznámý pach, zvuk z nesprávné místnosti nebo někdo ležící na podlaze – to vše je změna. Změna mnoho koček znepokojuje a kočka, která se naučila hledat pomoc u svého člověka, si pro ni půjde právě za ním.

Pomáhají jí i smysly. Kočičí čich je mnohem citlivější než náš a kočičí sluch zachytí mnohem vyšší tóny než lidský, a dokonce i psí. Kouř nebo změnu ve zvuku něčího dechu tak kočka může zaznamenat mnohem dříve než kdokoli jiný v domě.

Svou roli hraje i mňoukání. Koťata mňoukají na svou matku, ale dospělé kočky na sebe mňoukají jen zřídka a tento zvyk si ponechávají hlavně pro lidi. Kočka, která na vás mňouká stále naléhavěji, mluví konkrétně k vám a používá signál, o kterém se naučila, že člověka přiměje jednat.

Pozornost je druh citové vazby

Představu, že si kočky vytvářejí pouto ke svým lidem, podporují dvě známé studie. Vědci v Japonsku zjistili, že kočky dokážou rozlišit hlas svého majitele od hlasu cizího člověka, i když to dají najevo jen pootočením uší nebo hlavy. V roce 2019 tým z Oregonské státní univerzity použil test, který byl původně vytvořen pro lidské kojence a psy, a zjistil, že většina zkoumaných koček vykazovala známky jisté vazby ke svým majitelům.

Kočka s jistou vazbou využívá svého člověka jako bezpečnou základnu. V cizí místnosti se nejprve ujistí u majitele, pak se uvolní a začne prozkoumávat okolí. Příběhy o poplachu ukazují stejné chování: když se stane něco děsivého, kočka jde za svým člověkem.

Nic z toho neznamená, že kočky rozumějí nemoci tak jako my. Poctivé vysvětlení je jednodušší: něco je jinak, kočka je znepokojená a chce, aby to její člověk vyřešil. Kočka, která se se svými starostmi obrací na jednoho konkrétního člověka, je k tomuto člověku citově vázaná, ať už o ní její pověst říká cokoli.

I zachráněné kočky si vytvářejí pouto

Lidé někdy předpokládají, že kočka z ulice nebo kočka, která byla opuštěná, zůstane celý život ostražitá. Kočka, která jako malé kotě nikdy nezažila jemný kontakt s lidmi, může zůstat plachá, ale mnoho toulavých koček bylo kdysi domácími mazlíčky. Jakmile bývalá toulavá kočka někomu začne důvěřovat, může k němu velmi přilnout, chodit za ním po domě a v noci spát v jeho blízkosti.

U jedné kočky může získání důvěry trvat několik dní, u jiné mnoho měsíců. Na začátku kočce vyhraďte jednu klidnou místnost s jídlem, vodou, kočičí toaletou a místem, kde se může schovat, dodržujte každý den stejné časy krmení a hraní a nechte kočku, ať k vám přijde sama. Hračka na prutu umožní plaché kočce hrát si s vámi, aniž by se jí někdo musel dotýkat. Prvním týdnům se věnuje náš průvodce o tom, čím zachráněná kočka prochází, než se zabydlí v novém domově.

Projekt Paw Squadron zachraňuje i koťata a kočky, přestože většina našich videí ukazuje štěňata. V příběhu záchrany fenky Milky Cyrus tráví štěně část svého druhého dne v klidném dvoře s koťátkem, které jsme také zachránili. Kočky od nás dostávají stejnou péči jako psi: veterinární prohlídku, léčbu, očkování a mikročip, a jakmile je zvíře dost silné na operaci, také kastraci.

Nespoléhejte na kočku jako na alarm

Kočka, která spustí poplach, je pěkný příběh, ale bezpečnostní opatření nenahradí. Nainstalujte hlásiče kouře a pravidelně je testujte. Pokud má někdo v domácnosti onemocnění, jako je epilepsie nebo cukrovka, zeptejte se jeho lékaře na vhodná signalizační zařízení. Někteří psi jsou cvičeni, aby lidi varovali před změnami hladiny cukru v krvi, ale pro kočky žádný srovnatelný výcvik neexistuje a zprávy o kočkách jsou pouze anekdotické.

Když se vaše kočka opravdu chová podivně, nejprve zkontrolujte domácnost. Hledejte kouř, únik vody nebo plynu, otevřené okno, zvíře venku nebo člověka, který potřebuje pomoc.

Pak se podívejte na kočku. Náhlá změna chování je často prvním příznakem, že není v pořádku sama kočka, a kočky skrývají bolest, dokud není vážná. Starší kočka, která začne v noci hlasitě mňoukat, může mít například zvýšenou funkci štítné žlázy, vysoký krevní tlak, ztrátu sluchu nebo zmatenost související s věkem, a každá z těchto příčin si zaslouží návštěvu veterináře.

Příznaky, že vaše kočka potřebuje veterináře

Stejně bedlivá pozornost funguje i opačně. Běžné chování své kočky znáte lépe než kdokoli jiný, takže když se vám něco nezdá, věřte si, a pokud si všimnete čehokoli z následujícího, zavolejte veterináři.

• Kočka nic nesnědla 24 hodin nebo déle. Hladovění je pro kočky rizikové, proto nečekejte, zda to přejde.
• Kocour opakovaně chodí na kočičí toaletu, ale vymočí jen pár kapek moči, nebo vůbec nic. Může to znamenat ucpanou močovou trubici, což je naléhavý stav, proto okamžitě zavolejte veterináři.
• Kočka v klidu dýchá rychle nebo dýchá otevřenou tlamou.
• Kočka se schovává a nevyleze ani kvůli jídlu.
• Zvracení nebo průjem se opakují, nebo je v nich krev.
• Kočka hubne, přestože normálně jí, nebo pije mnohem víc než obvykle.

Před návštěvou si zapište, co jste viděli, kdy to začalo a co se v té době doma změnilo, například stěhování, nové zvíře nebo nové krmivo. Díky takovým poznámkám se při návštěvě nemusí nic odhadovat.