Péče o nové kotě: první týdny doma

Příprava domova

Koťata zkoumají svět tlamičkou a tlapkami a vmáčknou se i do malých škvír. Než kotě přijede, projděte místnosti, které bude používat, a hledejte nebezpečí na úrovni podlahy.

• Léky, čisticí prostředky a další chemikálie uložte do zavřených skříněk.
• Ukliďte provázky, nitě, příze, stuhy, kancelářské gumičky a gumičky do vlasů.
• Elektrické kabely schovejte z dosahu nebo je zakryjte.
• Zablokujte mezery za spotřebiči a nábytkem, kde by kotě mohlo uvíznout.
• Odstraňte lilie a všechny další rostliny, které mohou být pro kočky jedovaté.
• Okna a balkonové dveře mějte zavřené nebo zajištěné sítí.

Lilie vyžadují zvláštní pozornost. Každá část pravé lilie nebo denivky je pro kočky jedovatá, včetně pylu a vody ve váze. I malé množství může způsobit selhání ledvin, které může být smrtelné. Dalším vážným rizikem je spolknutý provázek, protože může střevo nařasit a zaříznout se do něj.

Základní vybavení je jednoduché. Kotě potřebuje pevnou přepravku, misky na krmivo a vodu, krmivo pro koťata, kočičí toaletu s nízkými okraji, stelivo bez vůně a lopatku, měkký pelíšek, škrabadlo a několik bezpečných hraček.

První dny doma

Snažte se kotě přivézt domů v době, kdy můžete několik dní zůstat doma. Na začátku ho ubytujte v jedné klidné místnosti s krmivem, vodou, pelíškem, kočičí toaletou a úkrytem, například kartonovou krabicí položenou na bok. Toaletu umístěte daleko od krmiva a vody. Nechte kotě prozkoumávat okolí vlastním tempem. Jakmile dobře jí, používá toaletu a sebevědomě k vám přichází, zpřístupněte mu postupně zbytek domova, vždy jednu místnost po druhé. Pokud jde o plachou nebo zachráněnou kočku, která potřebuje víc času na zabydlení, přečtěte si, jak opuštěná kočka našla domov.

Doma udržujte klid – co nejméně návštěv a hlasitého hluku. Malé děti mohou kotě držet vsedě na podlaze, s dospělým nablízku.

Pokud máte další kočky, nechte kotě v jeho vlastní místnosti, dokud ho veterinář nevyšetří a neotestuje na virus kočičí leukemie. Poté zvířata seznamujte pomalu. Vyměňte jim pelíšky, aby si nejprve navzájem zvykla na svůj pach, a první setkání udržujte krátká a pod dohledem. Nejbezpečnější je, když se pes s kotětem setká na vodítku, a kotě by mělo mít vždy k dispozici vyvýšené místo nebo místnost, kam může utéct. Podrobný postup seznamování krok za krokem najdete v článku Jak vychovávat psa a kočku společně.

Krmení rostoucího kotěte

Koťata potřebují krmivo určené pro růst. Hledejte na etiketě údaj, že jde o kompletní a vyvážené krmivo pro růst nebo pro všechna životní stadia. Většině koťat nejlépe vyhovuje, když je denní dávka rozdělena do tří nebo čtyř malých porcí.

Zeptejte se organizace, od které kotě adoptujete, nebo předchozího domova, čím bylo kotě krmeno, a první týden nebo dva u tohoto krmiva zůstaňte. Náhlá změna může podráždit žaludek, proto nové krmivo přimíchávejte postupně zhruba během jednoho týdne. Čerstvá voda by měla být vždy k dispozici. Kravské mléko po odstavení není potřeba a mnoho koček má intoleranci laktózy, takže mléko může způsobit průjem a další žaludeční potíže. Většina koťat přechází na krmivo pro dospělé kočky ve věku devíti až dvanácti měsíců a veterinář vám řekne, kdy je ten správný čas.

Jak na kočičí toaletu

Většina koťat se naučí používat kočičí toaletu rychle, protože kočky přirozeně hrabou a své výkaly zahrabávají. Vyberte toaletu s nízkými okraji a umístěte ji na klidné místo. Většina koček dává přednost stelivu bez vůně ve vrstvě vysoké zhruba 2,5 až 5 cm. Po jídle a po spánku kotěti toaletu ukažte.

Toaletu vybírejte alespoň jednou denně a zhruba jednou týdně ji umyjte. Běžné pravidlo je jedna toaleta na každou kočku plus jedna navíc. Pokud se kotěti stane nehoda, vyčistěte místo enzymatickým čisticím prostředkem určeným na pachy domácích zvířat. Napomínání nepomáhá a kotě jen znervózní. Kotě, které opakovaně míjí toaletu, namáhá se při vyměšování nebo chodí velmi často, by měl vyšetřit veterinář, protože potíže s toaletou mohou mít zdravotní příčinu.

První návštěva veterináře

Je dobré navštívit veterináře během prvního týdne, i když se kotě zdá zdravé. Vezměte s sebou všechny zdravotní záznamy, které jste dostali, a pokud možno i čerstvý vzorek trusu. Veterinář kotě obvykle zváží, prohlédne ho od čumáčku až po ocásek a zkontroluje, zda nemá blechy a známky infekce.

Koťata obvykle dostávají první vakcíny ve věku šesti až osmi týdnů. Přeočkování následuje každé tři až čtyři týdny až do věku zhruba 16 až 20 týdnů, protože protilátky od matky mohou zabránit tomu, aby rané dávky účinkovaly. Základní vakcíny chrání proti panleukopenii koček a proti virům, které způsobují většinu infekcí horních cest dýchacích u koček. Mnoho veterinářů doporučuje koťatům také vakcínu proti viru kočičí leukemie, protože u mladých koček je větší pravděpodobnost vzniku trvalé infekce. Vakcína proti vzteklině je v některých zemích povinná ze zákona a vyžaduje se i pro cesty do zahraničí, proto se zeptejte veterináře, co platí tam, kde žijete. Kotě není plně chráněno dříve než zhruba 7 až 10 dní po poslední dávce, proto je nejbezpečnější do té doby ho držet dál od neznámých koček.

Mladá koťata mají často škrkavky. Odčervení se u velmi mladých koťat obvykle provádí nejprve každé dva týdny a poté pokračuje podle pravidelného plánu, který může sestavit veterinář. Nejbezpečnější je používat jen antiparazitární přípravky, které veterinář doporučí pro věk a hmotnost kotěte. Některé přípravky proti blechám určené pro psy mohou u koček způsobit vážnou otravu.

Doporučuje se otestovat každou novou kočku na virus kočičí leukemie dříve, než se připojí k ostatním kočkám, a veterinář může navrhnout také test na virus imunodeficience koček. Velmi čerstvá infekce se v testu ještě nemusí ukázat, proto může veterinář navrhnout test o několik týdnů později zopakovat. Zeptejte se také na kastraci. Mnoho veterinářů doporučuje provést ji zhruba do pěti měsíců věku.

U koťat adoptovaných přes Paw Squadron už tato péče začala. Po každé záchraně je první zastávkou veterinář a koupel: prohlídka, odčervení a ošetření proti blechám a dalším parazitům. Před adopcí každé zvíře také dostane očkování a mikročip. Tyto záznamy předejte svému veterináři, aby další dávky vakcín a antiparazitární ošetření přišly ve správnou dobu, protože mladé kotě může po příchodu ještě potřebovat další dávky. Vyplatí se také ověřit, že je mikročip zaregistrován s vašimi kontaktními údaji.

Hra a učení

Koťata se o lidech nejvíce naučí, dokud jsou mladá. Ta, která zažijí jemný kontakt s lidmi zhruba do věku 10 až 12 týdnů, obvykle vyrostou v klidné domácí mazlíčky. I starší nebo plachá koťata mohou díky trpělivému každodennímu zacházení získat víc sebedůvěry. Jemně se dotýkejte tlapek, uší a tlamičky a spojte to s pamlsky nebo hrou. Později to usnadní stříhání drápků i veterinární vyšetření.

Hrajte si s kotětem každý den pomocí škádlítek a míčků. Používejte hračky místo rukou, aby se kotě nenaučilo kousat a škrábat do kůže. Pevné škrabadlo nabízí drápkům vhodné využití. Hračky s provázky po hře ukliďte. Když necháte přepravku otevřenou s měkkou dekou uvnitř, kotě ji začne vnímat jako běžné místo k odpočinku, což usnadní cesty k veterináři.

Jak chránit i zdraví lidí

Koťata mohou přenášet některé infekce, které se šíří na lidi. Patří k nim škrkavky, kožní plíseň (dermatofytóza), což je plísňová infekce kůže, a nemoc z kočičího škrábnutí, kterou kočky získávají prostřednictvím blech. Kočičím trusem se může šířit také toxoplazmóza.

Po kontaktu s kotětem a po čištění kočičí toalety si umyjte ruce a naučte to i děti. Riziko snižuje také každodenní vybírání steliva a důsledné odčervování a ochrana proti blechám. Každé škrábnutí nebo kousnutí omyjte mýdlem pod tekoucí vodou. Zdravotnické instituce radí těhotným a lidem s oslabeným imunitním systémem, aby se pokud možno vyhýbali čištění kočičí toalety. Na další preventivní opatření se mohou zeptat svého lékaře.

Kdy ihned volat veterináře

Koťata jsou malá a mohou velmi rychle vážně onemocnět a dehydratovat. Pokud se u vašeho kotěte objeví kterýkoli z těchto příznaků, ihned kontaktujte veterináře.

• Přestane jíst nebo pít
• Zvrací více než jednou nebo má průjem s krví či doprovázený slabostí
• Zdá se velmi slabé, studené nebo neobvykle ospalé
• Má bledé nebo bílé dásně
• Má oteklé nebo bolestivé břicho
• Dýchá s námahou nebo s otevřenou tlamičkou
• Z tlamičky nebo konečníku mu visí provázek či nit – ty nechte na místě a netahejte za ně
• Mohlo okousat lilii nebo olízat její pyl

Panleukopenie koček představuje vážné nebezpečí pro koťata, která ještě nejsou plně očkovaná. Způsobuje horečku, zvracení a těžkou dehydrataci a nejvyšší riziko úmrtí mají koťata mladší pěti měsíců. Více si můžete přečíst v našem průvodci o panleukopenii koček. U lilií dává včasná léčba nejlepší šanci na záchranu ledvin, proto zavolejte veterináři, i když se kotě zdá v pořádku.

Pokud uvažujete o adopci, na stránce Adopce najdete psy a kočky, které čekají na domov.