Ušní roztoči u koček a psů: příznaky, léčba a prevence

Příznaky, kterých si všímat

Příznaky sahají od mírných po závažné a počet roztočů vždy neodpovídá tomu, jak se zvíře cítí. U kočky s mnoha roztoči se může zdát, že ji uši svědí jen trochu, zatímco jiná, která jich má jen pár, může trpět velkým nepohodlím. Mezi běžné příznaky patří následující.

• Škrábání uší nebo otírání hlavy o podlahu či nábytek
• Časté třepání hlavou
• Tmavě hnědé nebo černé drobivé nečistoty v uchu připomínající kávovou sedlinu
• Zarudlé, bolestivé zvukovody, někdy s nepříjemným zápachem
• Škrábance, strupy nebo vypadávání srsti kolem uší a v obličeji
• Uši přitisknuté k hlavě nebo svěšené
• Měkký, nafouklý otok ušního boltce
• Méně často svědivá, strupovitá místa dál od uší, například na krku nebo u ocasu

Nafouklému ušnímu boltci se říká othematom. Jde o dutinu vyplněnou krví, která vznikne, když prudké třepání nebo škrábání způsobí prasknutí drobných cév mezi kůží a chrupavkou ušního boltce. Měl by ho zkontrolovat veterinář.

Tmavý maz nemusí vždy znamenat roztoče. Kvasinkové a bakteriální infekce uší mohou vypadat podobně a vyžadují jinou léčbu. Veterinář je dokáže rozlišit.

Kdy jde o akutní stav

Většinu případů ušních roztočů lze řešit při běžné návštěvě veterináře během několika dní. Pokud si všimnete kteréhokoli z těchto příznaků, je nejlepší kontaktovat veterináře ještě týž den, nebo mimo ordinační hodiny veterinární pohotovost.

• Naklonění hlavy, ztráta rovnováhy, chůze v kruzích nebo padání
• Hnis nebo krev vytékající z ucha
• Hluboké rány od škrábání
• Silná bolest, například když zvíře při doteku hlavy nebo uší bolestí vykřikne
• Kotě nebo štěně, které přestane žrát, působí slabě nebo je neobvykle tiché

Problémy s rovnováhou a hnis mohou znamenat, že se infekce rozšířila hlouběji do ucha nebo že je poškozený ušní bubínek. Rychlá péče dává nejlepší šanci ochránit sluch a rovnováhu vašeho zvířete.

Co jsou ušní roztoči

Ušní roztoč, který se vyskytuje u domácích zvířat, se nazývá Otodectes cynotis. Je drobný, dlouhý až přibližně půl milimetru. Při jasném světle může vypadat jako malá bílá tečka, která se pohybuje. Roztoč žije a množí se na povrchu kůže ve zvukovodu. Z vajíčka v dospělce se vyvine přibližně za tři týdny a dospělci kladou vajíčka ještě několik týdnů, takže jejich počet může rychle narůst.

Ušní roztoči jsou mnohem častější u koček než u psů. U koček patří k hlavním příčinám zánětu uší. Mohou je dostat i psi, zejména štěňata. U psů mají potíže s ušima také mnoho dalších příčin, například alergie, proto je nejlepším prvním krokem před jakoukoli léčbou kontrola u veterináře.

Jak se šíří

Ušní roztoči se mezi zvířaty přenášejí blízkým kontaktem, například při společném spaní, vzájemné péči o srst a hře. Kočky je mohou přenést na psy a psi na kočky. Roztoči také dokážou nějakou dobu přežít mimo zvíře, takže je mohou přenášet i společné pelíšky, deky a pomůcky na péči o srst.

Některá zvířata jsou nositeli ušních roztočů, aniž by vykazovala jakékoli příznaky. U koček je to obzvlášť časté. I klidná kočka, která vypadá zdravě, může být zdrojem roztočů pro všechna ostatní zvířata v domácnosti.

Pro lidi představují ušní roztoči jen velmi malé riziko. Vzácně se u člověka, který žije s napadeným zvířetem, objeví krátkodobá svědivá vyrážka. Jednoduchými preventivními opatřeními jsou rukavice při manipulaci s ušima postiženého zvířete a následné umytí rukou. Pokud se u vás objeví svědivá vyrážka, poraďte se s lékařem.

Jak veterináři diagnostikují ušní roztoče

Veterinář prohlédne obě uši otoskopem, malým nástrojem se světlem. Někdy je vidět, jak se roztoči ve zvukovodu pohybují. Veterinář často také odebere tamponem trochu ušních nečistot a prohlédne je pod mikroskopem. To pomáhá odhalit roztoče, kteří by při vyšetření samotným otoskopem mohli uniknout.

Když jsou uši silně zanícené nebo plné hnisu, může být obtížné roztoče najít. Veterinář také zkontroluje ušní bubínek. Některé ušní léky a čisticí přípravky mohou při protrženém bubínku poškodit sluch nebo rovnováhu, a tato kontrola proto určuje volbu léčby. Pokud vaše zvíře trpí svěděním kůže i na jiných místech těla, může veterinář vyšetřit i ta.

Jak probíhá léčba

Léčba bývá obvykle jednoduchá. Veterinář často začne vyčištěním zvukovodu, protože hustý maz a nečistoty mohou bránit tomu, aby se lék k roztočům dostal. Poté předepíše lék, který roztoče zabíjí. Podle konkrétního zvířete to mohou být ušní kapky, přípravek nanášený na kůži nebo tableta. Některé přípravky proti parazitům s celkovým účinkem jsou registrovány i proti ušním roztočům.

Vajíčka roztočů se obtížně ničí, proto je třeba některé způsoby léčby opakovat nebo v nich pokračovat dostatečně dlouho, aby pokryly třítýdenní vývojový cyklus. Pomáhá dodržet celý plán, který vám veterinář určí, i když se zdá, že je zvířeti už po několika dnech lépe. Předčasné ukončení může umožnit návrat roztočů. Pokud ucho infikovaly také bakterie nebo kvasinky, může veterinář léčit i tuto infekci a může vás požádat o kontrolní návštěvu, aby se ujistil, že jsou uši čisté.

Veterináři obecně doporučují ošetřit současně všechny kočky, psy a fretky v domácnosti, i ty bez příznaků. Neléčený nositel může roztoče okamžitě přenést zpět. Zeptejte se veterináře, který přípravek je vhodný pro jednotlivá zvířata. Některé přípravky určené pro psy mohou být pro kočky nebezpečné, proto je nejbezpečnější používat každý lék jen u zvířete, kterému byl předepsán.

Je nejlepší nedávat do uší oleje, kapky ani jiné domácí prostředky, dokud je nezkontroluje veterinář. Během léčby pomáhá také praní pelíšků a dek vašich zvířat a mytí pomůcek na péči o srst, protože roztoči, kteří ze zvířete spadnou, tam mohou nějakou dobu přežívat.

Prevence ušních roztočů

Proti ušním roztočům neexistuje žádná vakcína. Prevence spočívá v pravidelné ochraně proti parazitům, občasné rychlé kontrole uší a opatrnosti, když do domácnosti přibude nové zvíře.

Mnoho měsíčně podávaných přípravků, které veterináři doporučují proti blechám a dalším parazitům, účinkuje i proti ušním roztočům. Spektrum účinku se mezi přípravky liší, proto se zeptejte veterináře, zda přípravek, který vaše zvíře používá, působí i na ušní roztoče. Kočky, které často chodí ven, jsou ohroženy více než kočky, které zůstávají převážně doma, a to stojí za zmínku, když budete s veterinářem mluvit o prevenci.

Zjistěte, jak uši vašeho zvířete vypadají a jaký mají pach, když jsou zdravé. Změn si tak všimnete včas. Pokud do vaší domácnosti přibude nové zvíře, je dobré nejprve navštívit veterináře a můžete se zeptat, zda ho držet odděleně od ostatních zvířat, dokud případná léčba neskončí.

Zachráněná a nově adoptovaná zvířata

Ušní roztoči se vyskytují v celé Evropě. Rozsáhlá studie domácích koček v dobrém celkovém zdravotním stavu, vyšetřených na klinikách veterinárních fakult v sedmi evropských zemích včetně Rumunska a Maďarska, zjistila ušní roztoče přibližně u jedné kočky ze šesti. Ve studii šlo o nejčastějšího vnějšího parazita, který se vyskytoval častěji než blechy. Studie koťat ve věku do šesti měsíců z okolí Soluně v severním Řecku zjistila ušní roztoče přibližně u 14 % z nich. U volně se pohybujících koček bývají ušní roztoči ještě častější.

Vyšší riziko hrozí pouličním zvířatům a mladým vrhům a roztoči se rychle šíří mezi zvířaty, která sdílejí stejný prostor. V projektu Paw Squadron je po každé záchraně první zastávkou veterinář a koupel. Každé zvíře projde prohlídkou, odčervením a ošetřením proti blechám a dalším parazitům. Před adopcí každé zvíře také projde prohlídkou, léčbou a očkováním a dostane mikročip.

Po adopci je přesto dobré navštívit v rámci zabydlení i vlastního veterináře. Veterinář tak vaše nové zvíře pozná a znovu mu zkontroluje uši. Slabé napadení může být obtížné odhalit, proto veterináři řekněte o jakémkoli škrábání uší nebo třepání hlavou, zejména v prvních týdnech doma. Pokud už máte jiná zvířata, zeptejte se veterináře, jak nováčka nejlépe představit.

Pokud uvažujete o adopci, více se dozvíte na naší stránce Adopce. Další praktické průvodce zdravím najdete v encyklopedii PawPedia.