Očkování štěňat a psů: jednoduchý průvodce

Jak vakcíny chrání psa

Vakcína ukáže imunitnímu systému neškodnou formu nebo část původce nemoci, takže tělo zareaguje mnohem rychleji, pokud později přijde skutečná infekce. Hlavní vakcíny proti psince, parvoviróze a hepatitidě obvykle obsahují oslabený živý virus. Jakmile na ně pes dobře zareaguje, ochrana obvykle vydrží roky.

Štěňata jsou zvláštní případ. V prvních dnech života přijímají protilátky z prvního mateřského mléka, kterému se říká mlezivo (kolostrum). Tyto protilátky je po určitou dobu chrání, mohou však také zabránit tomu, aby vakcína účinkovala. U každého štěněte mizí jiným tempem a bez krevního testu nikdo nedokáže přesně říct kdy. Proto štěňata dostávají sérii vakcín s odstupem několika týdnů, aby se zachytil okamžik, kdy mateřské protilátky klesnou.

Základní a volitelné vakcíny

Veterináři dělí vakcíny pro psy do dvou skupin. Základní (core) vakcíny se doporučují všem psům. Volitelné vakcíny, které veterináři označují jako non-core, se podávají, když je pes kvůli svému životnímu stylu nebo regionu ohrožen. Světová asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA) uvádí tyto základní vakcíny pro psy.

• Psinka, virová nemoc, která může postihnout plíce, střeva a nervovou soustavu
• Psí parvovirus, který způsobuje silné zvracení a průjem, většinou u štěňat
• Infekční hepatitida psů, způsobená psím adenovirem, která může poškodit játra
• Vzteklina, všude tam, kde se tato nemoc vyskytuje nebo kde očkování vyžadují místní zákony

Vzteklina je po objevení příznaků téměř vždy smrtelná a může se přenést na lidi, většinou kousnutím. Proto je v mnoha zemích očkování psů proti vzteklině povinné ze zákona.

Leptospiróza je bakteriální infekce, která se šíří močí nakažených zvířat, například potkanů. Psi se jí obvykle nakazí z kontaminované vody nebo půdy. Může poškodit ledviny a játra a nakazit se mohou i lidé. WSAVA nyní řadí vakcínu proti leptospiróze mezi základní v regionech, kde je tato nemoc u psů běžná a kde je k dispozici vhodná vakcína. To se týká mnoha částí světa, proto se zeptejte veterináře, zda by měla být součástí standardního očkovacího plánu vašeho psa.

Nejběžnější volitelné vakcíny chrání proti kotcovému kašli, který často způsobují bakterie Bordetella a virus psí parainfluenzy. Některé se podávají jako kapky do nosu nebo do tlamy a mnoho psích hotelů je vyžaduje. Hlavně zmírňují, jak vážně pes onemocní. V některých zemích veterináři nabízejí také vakcínu proti lymské borelióze pro psy v oblastech s výskytem klíšťat a v částech jižní Evropy vakcínu proti leishmanióze, kterou způsobuje parazit přenášený písečnými muškami (flebotomy). Obě vakcíny se používají spolu s ochranou proti klíšťatům a písečným muškám a nenahrazují ji.

Očkovací schéma štěňat

WSAVA doporučuje začít se základními vakcínami ve věku 6 až 8 týdnů. Štěně pak dostává další dávku každé 2 až 4 týdny, dokud mu není alespoň 16 týdnů. Podávat dávky v odstupu kratším než dva týdny se nedoporučuje. Nejdůležitější je dávka ve věku 16 týdnů nebo později, protože v té době už u většiny štěňat mateřské protilátky vymizely.

Malá část štěňat přesto nereaguje ani ve věku 16 týdnů. Z tohoto důvodu WSAVA doporučuje ještě jednu dávku ve věku zhruba 26 týdnů, tedy šesti měsíců. Další možností je krevní test na protilátky nejméně čtyři týdny po poslední štěněcí dávce. Pokud ukáže, že je štěně chráněno, dávka v šesti měsících není potřeba.

První vakcína proti vzteklině se často podává ve věku zhruba 12 týdnů, v závislosti na vakcíně a místních předpisech. Tam, kde se používá vakcína proti leptospiróze, se první dávka obvykle podává přibližně od 8 týdnů věku a druhá dávka o 2 až 4 týdny později.

Každá návštěva štěněte u veterináře obvykle začíná prohlídkou a mnohé zahrnují i odčervení. Veterináři u psa, který je nemocný, nebo u březí feny očkování obvykle odkládají a individuálně rozhodují, kdy je bezpečné pokračovat.

Dokud není série dokončena, veterináři obvykle doporučují nebrat štěně do psích parků a na další místa, kam chodí mnoho neznámých psů. Socializace je v těchto týdnech přesto důležitá. Setkávání se zdravými, očkovanými psy v čistých soukromých prostorech představuje nízké riziko. Totéž platí pro dobře vedenou školku pro štěňata, která vyžaduje první kolo očkování nejméně týden před první lekcí. Více o socializaci a další péči v raném věku najdete v našem průvodci o prvním roce štěněte.

Přeočkování dospělých psů

Jakmile si štěně vybuduje dobrou imunitu, WSAVA doporučuje přeočkování proti psince, parvoviróze a hepatitidě ne častěji než jednou za tři roky. Mnoho psů zůstává chráněno mnohem déle.

Jiné vakcíny vyžadují přeočkování častěji. Vakcíny proti leptospiróze a většina vakcín proti kotcovému kašli se obvykle podávají každý rok. Přeočkování proti vzteklině se řídí údaji výrobce vakcíny, které uvádějí jeden nebo tři roky, a místním zákonem. Kde se údaje výrobce a zákon liší, má přednost zákon. Pokud od posledního očkování psa proti leptospiróze uplynulo 18 měsíců nebo více, WSAVA doporučuje začít znovu dvěma dávkami v odstupu 2 až 4 týdnů.

Někteří majitelé se před přeočkováním ptají na testy protilátek, často označované jako testy titru protilátek. U psinky, parvovirózy a hepatitidy znamenají protilátky u dospělého psa velmi pravděpodobně, že je pes chráněn. Pokud se protilátky nenajdou, veterináři obvykle doporučují přeočkování. O ochraně proti leptospiróze vypovídá test mnohem méně. Váš veterinář vám poradí, zda má testování u vašeho psa smysl.

Pravidla očkování proti vzteklině pro cesty po Evropě

Očkování proti vzteklině je základem cestování se psem v Evropské unii. Pro cesty mezi zeměmi EU potřebuje pes mikročip implantovaný před očkováním proti vzteklině, očkování proti vzteklině ve věku nejméně 12 týdnů, čekací dobu nejméně 21 dní po prvním očkování proti vzteklině a pas zvířete EU. Přeočkování proti vzteklině musí proběhnout před skončením platnosti stávajícího očkování, jinak 21denní čekací doba začíná znovu.

Psi, kteří do EU přijíždějí z některých zemí mimo ni, potřebují také krevní test prokazující, že očkování proti vzteklině bylo účinné, a po něm tříměsíční čekací dobu. Srbsko, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina a Černá Hora jsou v současnosti na seznamu EU mezi zeměmi, které tento test nepotřebují. Albánie a Turecko na něm nejsou. Úplná pravidla cestování najdete v našem průvodci o vzteklině u psů a koček.

Nežádoucí účinky a kdy volat veterináře

Většina psů na očkování nereaguje vůbec nebo jen mírně. Častými projevy jsou bolestivost nebo malý otok v místě vpichu, únava, snížená chuť k jídlu nebo mírná horečka. Obvykle odezní během jednoho až dvou dnů. Malá tuhá bulka v místě injekce může mizet i pár týdnů. Pokud přetrvává déle než tři týdny nebo se stále zvětšuje, zavolejte veterináři. Vakcíny podávané jako kapky do nosu mohou několik dní způsobovat kýchání, kašel nebo výtok z nosu.

Závažné alergické reakce jsou vzácné. Obvykle začínají během několika minut až hodin po injekci. Jde o naléhavý stav, pokud se u vašeho psa po očkování objeví otok obličeje, tlamy nebo okolí očí, kopřivka, opakované zvracení nebo průjem, potíže s dýcháním, silný kašel nebo náhlá slabost či kolaps. Okamžitě kontaktujte svého veterináře nebo veterinární pohotovost.

Malí psi a psi, kteří dostanou několik vakcín při jedné návštěvě, mají o něco vyšší riziko reakcí. Pokud váš pes už někdy na očkování reagoval, řekněte to veterináři. Může navrhnout podávat méně vakcín najednou a zbytek rozložit do samostatných návštěv.

Očkování zachráněných a nově adoptovaných psů

Psi zachránění z ulice často nemají známou historii očkování. Podle WSAVA u psa staršího než přibližně šest měsíců s neznámou historií jedna dávka modifikované živé základní (core) vakcíny velmi pravděpodobně zajistí dlouhodobou ochranu. Ve vysoce rizikových situacích, například při výskytu nákazy, mohou veterináři přidat druhou dávku o 2 až 4 týdny později. U leptospirózy WSAVA doporučuje u psa s neznámou historií dvě dávky v odstupu 2 až 4 týdnů.

V projektu Paw Squadron jsou po každé záchraně první zastávkou veterinář a koupel. Každé zvíře projde prohlídkou, odčervením a ošetřením proti blechám a dalším parazitům. Před adopcí navíc každé zvíře dostane očkování a mikročip.

Pokud psa adoptujete, vezměte v prvních týdnech jeho pas nebo očkovací průkaz ke svému veterináři. Veterinář může zkontrolovat, co bylo podáno a kdy je čas na další přeočkování. Mladé štěně může ještě potřebovat dávky k dokončení očkovací série. Když dodržíte termíny přeočkování proti vzteklině, může váš pes cestovat bez nové 21denní čekací doby.

Očkování je jednou součástí běžné péče, spolu s ochranou proti parazitům, péčí o zuby a pravidelnými prohlídkami. Více o těchto tématech si můžete přečíst v encyklopedii PawPedia. Pokud uvažujete o tom, že dáte domov zachráněnému psovi, navštivte naši stránku Adopce.