Dysplazie kyčelního kloubu u psů: příznaky, léčba a každodenní péče

Co se děje v kyčli

Kyčel je kulovitý kloub. Hlavicí je horní konec stehenní kosti a jamkou část pánve. U zdravé kyčle sedí hlavice v jamce těsně. U dysplastické kyčle se obě části nevyvíjejí souběžně, takže je kloub uvolněný.

Kyčle novorozeného štěněte vypadají normálně. Problém se vyvíjí během růstu. Při každém kroku uvolněný kloub nerovnoměrně zatěžuje chrupavku, která ho vystýlá. Chrupavka se opotřebovává, kost pod ní mění tvar a tvoří se malé kostní výrůstky. To je osteoartróza a obvykle se v průběhu let pomalu zhoršuje.

Příznaky ne vždy odpovídají tomu, co ukazuje rentgen. Někteří psi se špatně tvarovanými kyčlemi se roky dobře pohybují. Jiní s mírnějšími změnami zjevně trpí bolestí.

Proč se u některých psů vyvine

Geny jsou největším samostatným rizikovým faktorem. Dysplazie kyčelního kloubu se dědí v rodových liniích a zdá se, že se na ní podílí mnoho genů. Proto i pes s dobrými kyčlemi může mít štěňata, u nichž se vyvine. Záleží také na tom, jak štěně roste. Přejídání a příliš rychlý růst riziko zvyšují. V jedné známé studii se u štěňat krmených bez omezení vyvinula dysplazie kyčelního kloubu přibližně dvakrát častěji než u štěňat krmených odměřenými dávkami. Nadbytečná hmotnost dále zatěžuje uvolněný kloub a slabé svaly kolem kyčle mu poskytují menší oporu. Svou roli hraje i druh pohybu, který štěně má v prvních měsících života.

Dysplazie kyčelního kloubu není nakažlivá. Nemůže se přenést na jiné psy, kočky ani lidi. Riziko se dědí z rodičů na štěňata, a proto veterináři nedoporučují zařazovat do chovu psy se špatnými kyčlemi nebo s výskytem tohoto onemocnění v rodině.

Příznaky, kterých si všímat

Některá štěňata mají příznaky už v několika měsících věku. Mnoho psů je poprvé projeví ve věku jednoho až dvou let a jiní až tehdy, když se v pozdějším věku rozvine artróza. Mezi běžné příznaky patří:

• Ztuhlost nebo pomalé vstávání, zejména po odpočinku
• Kulhání na jednu nebo obě zadní nohy, často výraznější po pohybu
• Běh „králičími skoky“, kdy se obě zadní nohy pohybují současně
• Kolébání nebo vrávorání zadní části těla při chůzi
• Potíže se schody nebo se skákáním do auta či na nábytek
• Kratší procházky, více času vleže a menší zájem o hru
• Tenčí stehenní svaly, přičemž větší část váhy nesou ramena
• Citlivost při dotyku kyčlí nebo pocit drhnutí v kloubu při pohybu psa

Poranění kolene, problémy s páteří a jiná onemocnění kloubů mohou vypadat podobně, proto je k jejich rozlišení nutné veterinární vyšetření.

Kdy jde o akutní stav

Dysplazie kyčelního kloubu se obvykle mění pomalu. Náhlé změny jsou důvodem navštívit veterináře ještě tentýž den. Patří k nim situace, kdy zadní noha náhle nenese žádnou váhu, pes vyjekne bolestí, nemůže vstát nebo vleče zadní nohy. Psi s dysplazií kyčelního kloubu mají vyšší riziko vykloubení kyčle. Náhlá slabost obou zadních nohou může také ukazovat na problém s páteří, který vyžaduje naléhavou péči.

Během čekání prosím nedávejte psovi léky proti bolesti určené pro lidi. Některé běžně používané jsou pro psy toxické.

Jak veterináři stanoví diagnózu

Veterinář obvykle nejprve sleduje, jak váš pes chodí a sedá, a pak prohmatá kyčle a nohy. Zjišťuje bolestivost, úbytek svalové hmoty, omezený rozsah pohybu a volnost v kloubu. U mladých štěňat může manuální test ukázat, zda hlavice vyklouzává z jamky a zase do ní zapadá.

Rentgen potvrdí diagnózu a ukáže rozsah artrózy. Většina psů potřebuje sedaci nebo krátkou anestezii, aby bylo možné kyčle správně a bezbolestně polohovat. Změny se hodnotí stupni od mírných po závažné. Někteří veterináři jsou vyškoleni ve speciální rentgenové metodě, která měří volnost kyčlí u štěňat od 16 týdnů věku a pomáhá předpovědět riziko pozdější artrózy. Oficiální hodnocení kyčlí u chovných psů se stanovuje až v dospělosti psa.

Jak probíhá léčba

Mnoho psů se léčí bez operace. Cílem je zvládnout bolest, udržet psa v pohybu a zpomalit artrózu. Váš veterinář navrhne plán podle věku a velikosti psa, závažnosti změn a toho, jak se pes se svým stavem den za dnem vyrovnává.

Veterináři často označují kontrolu hmotnosti za nejúčinnější a nejlevnější dlouhodobý krok. Pravidelný šetrný pohyb udržuje svaly kolem kyčlí silné. Fyzioterapie, včetně cvičení ve vodě, může zlepšit komfort a pohyblivost. Veterináři často předepisují protizánětlivé léky proti bolesti určené pro psy a v případě potřeby mohou přidat další léky proti bolesti. Psi na dlouhodobé medikaci obvykle potřebují pravidelné krevní testy ke kontrole jater a ledvin. Někteří veterináři také doporučují omega-3 mastné kyseliny nebo kloubní doplňky. Důkazy jsou silnější u omega-3 mastných kyselin než u mnoha jiných kloubních přípravků, proto je nejlepší se před nákupem čehokoli poradit s veterinářem.

Operace může připadat v úvahu, když je onemocnění u mladého psa diagnostikováno včas nebo když už léčba bez operace nestačí. Hlavní typy jsou:

• U mladých štěňat, obvykle přibližně do 4 až 5 měsíců věku, malý zákrok změní růst pánve tak, aby jamka lépe kryla hlavici.
• U mladých psů, obvykle zhruba do 8 až 10 měsíců věku a před nástupem artrózy, lze pánev chirurgicky protnout a natočit tak, aby hlavice v jamce lépe seděla.
• U dospělých psů lze celý kyčelní kloub nahradit umělým kloubem. To často zajistí nejpřirozenější pohyb a provádějí to specializovaní chirurgové.
• Hlavici stehenní kosti lze odstranit, aby se vytvořilo pevné kloubní spojení z jizevnaté tkáně. Nejlépe to obvykle funguje u menších a lehčích psů a zotavení do velké míry závisí na následné fyzioterapii.

Váš veterinář vám řekne, zda má smysl odeslat vašeho psa k veterinárnímu chirurgovi.

Každodenní péče doma

Štíhlé tělo méně zatěžuje bolavé kyčle. Žebra byste měli snadno nahmatat pod tenkou vrstvou tuku. Požádejte veterináře o cílovou hmotnost a denní dávku krmiva.

Obvykle je nejlepší rovnoměrný pohyb s malou zátěží kloubů. Několik krátkých procházek na vodítku bývá pro kyčle šetrnější než jedna dlouhá vycházka. Dobrou volbou může být plavání. Pomáhá omezit opakované skákání, divoké hry a honění míčku na tvrdém povrchu, zejména ve dnech, kdy psa kyčle bolí. Snažte se udržovat aktivitu den ode dne podobnou.

Pohyb usnadní protiskluzové koberečky na hladkých podlahách, krátké drápy a rampa do auta. Bolavým kloubům pomůže silný, dobře podpírající pelech, na který se snadno vstupuje. Dětská zábrana může zablokovat schody, když není nikdo poblíž, kdo by pomohl.

Sledujte, jak se váš pes v průběhu času pohybuje. Zaznamenávejte změny ve ztuhlosti, délce procházek nebo zájmu o hru a sdělte je veterináři při prohlídkách. Plán péče je často potřeba upravovat, jak pes stárne.

Štěňata a nově adoptovaní psi

Dobré návyky ve štěněcím věku pomáhají, aby se kyčle vyvinuly co nejlépe. Veterináři doporučují krmivo určené pro štěňata velkých plemen podávané v odměřených dávkách a udržování štěněte ve štíhlé kondici. Přidávat vápník nebo vitamin D do stravy rostoucího štěněte se nedoporučuje, pokud k tomu veterinář nenajde zdravotní důvod. Mladému štěněti prospívá hra venku na měkkém, nerovném povrchu, například na trávě. Jedna studie u štěňat velkých plemen zjistila, že volný pohyb bez vodítka v prvních třech měsících riziko snižoval, zatímco chození po schodech ve stejném období ho zvyšovalo. Dlouhým běhům, nucenému pohybu a opakovanému skákání je lepší se během růstu štěněte vyhnout. Vyplatí se také zeptat veterináře na nejvhodnější věk pro kastraci štěněte velkého plemene, protože načasování může u některých psů ovlivnit zdraví kloubů.

Pokud štěně pochází z plemene s vysokým rizikem nebo už vykazuje příznaky, veterinář vám může doporučit včasné vyšetření kyčlí. Kontrola přibližně do věku 20 týdnů ponechá čas na včasný zákrok, pokud bude potřeba.

Mnozí zachránění psi jsou kříženci neznámých rodičů, takže nelze vycházet z toho, jak na tom s kyčlemi byli jejich příbuzní. V projektu Paw Squadron dostane každé zvíře před adopcí prohlídku, léčbu, očkování a mikročip. Běžná prohlídka ne vždy zahrnuje rentgen kyčlí a některé příznaky se objeví až ve chvíli, kdy mladý pes roste nebo si zvyká na aktivnější život. Pokud se váš nový pes zdá ztuhlý, při běhu poskakuje nebo se vyhýbá schodům, řekněte to včas veterináři. Psi, kteří přišli vyhublí, mohou po zabydlení také příliš přibrat, proto je dobré zeptat se veterináře, jak vypadá zdravá váha.

Pokud uvažujete o adopci velkého psa nebo máte otázky ohledně psa, kterého jste už adoptovali, podívejte se do našich častých dotazů nebo si projděte další průvodce v encyklopedii PawPedia.