Separační úzkost a ničivé okusování u psů: příznaky, příčiny a co pomáhá

Příznaky, kterých si všímat

Příznaky obvykle začínají během prvních 15 až 30 minut po odchodu majitele. Někteří psi začnou být nervózní už dříve, když majitel bere klíče nebo se obouvá. Každý pes projevuje vlastní kombinaci příznaků.

• Okusování nebo škrábání dveří, zárubní a okenních parapetů
• Ničení věcí majitele, například bot, polštářů nebo dálkových ovladačů
• Štěkání, vytí nebo kňučení, které trvá, dokud je pes sám
• Moč nebo výkaly v domě u psa, který je jinak naučený na čistotu
• Přecházení sem a tam, funění, slinění nebo neschopnost se uklidnit
• Nezájem o krmivo nebo pamlsky, dokud se majitel nevrátí
• Zoufalé pokusy o útěk, někdy s utrženými drápy, rozedřenými tlapkami nebo poškozenými zuby

Jedním z nejužitečnějších pomocníků je tu videozáznam. Mnoho majitelů vidí jen následky. Záznam první půlhodiny po vašem odchodu může veterináři pomoci posoudit, zda je pes úzkostný, nudí se, nebo reaguje na něco venku, například na doručovatele nebo na štěkot jiného psa. Štěkání z jiných příčin se věnuje článek jak odnaučit psa štěkat.

Proč k tomu dochází

Jediná příčina bývá jen zřídka. Zdá se, že riziko roste po velké změně v životě psa. Patří sem změna majitele nebo rodiny, pobyt v útulku, stěhování do nového domova nebo náhlá změna denního režimu, například když se majitel, který pracoval z domova, vrátí do kanceláře. Spouštěčem může být také úmrtí nebo odchod člena domácnosti.

Štěňata, která byla jen zřídka ponechána o samotě, to mohou mít později v životě těžší. Samotné silné pouto není důvodem k obavám. Psi, kteří chodí za svými majiteli z místnosti do místnosti, nemají vyšší riziko než psi, kteří to nedělají.

Separační úzkost mohou připomínat i zdravotní problémy. Bolest, potíže s močovými cestami, inkontinence nebo některé léky mohou vést k nehodám v domě nebo k neklidu. U starších psů může novou úzkost přinést s věkem související úbytek mozkových funkcí. Proto je doporučeným prvním krokem návštěva veterináře, zejména pokud problém začal náhle.

Kdy jde o akutní stav

Většina okusování je problémem chování. Některé okusování však přeroste v akutní zdravotní stav. V těchto situacích ihned kontaktujte veterináře nebo veterinární pohotovost.

• Pes spolkl látku, výplň, plast, lano, provázek, kost nebo kameny
• Pes opakovaně zvrací, odmítá krmivo, působí slabě nebo má bolestivé břicho
• Pes okousal elektrický kabel pod proudem, i když se potom zdá v pořádku
• Pes rozkousal léky, baterie nebo jiné výrobky pro domácnost
• Pes po pokusu o útěk krvácí z tlamy nebo z tlapek nebo má zlomený zub

Spolknuté předměty mohou ucpat žaludek nebo střeva a neprůchodnost vyžaduje rychlou léčbu. Zvláštní riziko představují provázky, nitě a lana, protože mohou poškodit střevo. Je lepší nevyvolávat u psa doma zvracení, pokud to veterinář nedoporučí. Veterináři neprůchodnost obvykle hledají pomocí rentgenu nebo ultrazvuku. Podle druhu předmětu a místa, kde uvízl, ho veterinář může odstranit endoskopem, tedy tenkou kamerou zavedenou ústy, nebo chirurgicky.

Po zásahu elektrickým proudem z kabelu se může v plicích o několik hodin později hromadit tekutina. Proto se doporučuje veterinární prohlídka, i když se pes zdá v pořádku.

Jak veterináři obvykle pomáhají

Veterinář obvykle psa vyšetří a zeptá se, jak se problém projevuje, včetně toho, kdy začal, co se děje, když se chystáte k odchodu, a co ukazuje video. Může navrhnout vyšetření, která vyloučí zdravotní příčiny, například potíže s močovými cestami.

Pokud jde pravděpodobně o separační úzkost, léčba spojuje změny doma s postupným výcvikem. Mírné případy se při důsledném plánu často zlepší. U středně závažných nebo závažných případů bývají výsledky obvykle lepší s pomocí veterinárního etologa nebo kvalifikovaného poradce pro chování psů, který spolupracuje s vaším veterinářem. Výcvik může trvat týdny nebo měsíce.

Někteří psi jsou příliš úzkostní na to, aby se o samotě cokoli naučili. Veterinář jim může vedle plánu výcviku doporučit léky proti úzkosti. Léky mohou stres psa zmírnit, aby měl výcvik šanci zabrat, a obvykle fungují nejlépe, když se obojí používá společně. Podávejte jen léky, které vašemu psovi předepsal veterinář. Někteří veterináři také navrhují difuzéry s uklidňujícími feromony, tichý zvuk v pozadí nebo zakrytí výhledu z okna, pokud psa rozrušuje dění venku.

Jak naučit psa zůstat sám

Cílem je po malých krocích psovi ukázat, že být sám je bezpečné a že se vždycky vrátíte. Pokroky bývají obvykle pomalé a nezdary jsou normální.

Během výcviku se pokud možno vyhněte dlouhé nepřítomnosti. Pokaždé, když pes o samotě zpanikaří, se jeho strach může prohloubit. Mezery mohou vyplnit hlídač psů, důvěryhodný soused, psí školka nebo to, že psa vezmete s sebou.

Pracujte se signály odchodu. Vezměte do ruky klíče nebo si oblékněte kabát a pak si zase sedněte. Opakujte to během dne často, dokud tyto úkony nepřestanou psa znepokojovat.

Nacvičujte velmi krátké odchody. Vyjděte na pár sekund ven a vraťte se dřív, než se pes rozruší. Dobu prodlužujte pomalu a přidávejte ji jen tehdy, když pes zůstává klidný. Odcházejte i vracejte se potichu a nenápadně.

Dejte psovi příjemné zaměstnání. Hlavolam s pamlsky nebo hračka plněná krmivem, kterou pes dostane jen při vašem odchodu, může mírně úzkostnému psovi pomoci spojit si váš odchod s něčím příjemným. Pokud je pes o samotě příliš rozrušený na to, aby jedl, je třeba postupovat pomaleji nebo vyhledat odbornou pomoc.

Naplňte každodenní potřeby psa. Pravidelné procházky s časem na očichávání, společná hra a krátké tréninky dávají psovi možnost vybít energii. Pes s dostatkem pohybu se může snáze uklidnit.

Klece používejte opatrně. Někteří psi se cítí bezpečně v kleci, na kterou byli šetrně navyknuti. Jiní propadnou panice a při snaze dostat se ven se mohou zranit. Pokud váš pes v kleci funí, slintá nebo do ní hrabe drápy, může být lepší volbou místnost oddělená zábranou.

Co situaci zhoršuje

Trestání problémy spojené s odloučením obvykle zhoršuje. Okusování a znečišťování bytu jsou projevy stresu. Psi to nedělají naschvál ani z neposlušnosti. Pes, kterému vynadáte za škodu způsobenou před několika hodinami, si výtku nedokáže spojit s okusováním a může mít z vašeho návratu ještě větší úzkost. Škodlivé je také přivazovat psovi okousaný předmět, přelepovat mu tlamu páskou nebo ho nechávat mnoho hodin zavřeného v kleci.

Pořízení druhého psa není spolehlivé řešení. Mnoho psů se separační úzkostí je připoutáno ke konkrétnímu člověku a další zvíře v domácnosti tento stres nemusí zmírnit.

Okusování z jiných příčin

Pokud váš pes okusuje věci i ve vaší přítomnosti, příčinou je spíše výměna zubů, nuda nebo zvyk. Štěňata okusují nejvíc v době, kdy jim rostou trvalé zuby, a tato fáze obvykle končí zhruba do šesti měsíců věku. Psi na dietě s omezeným příjmem kalorií mohou okusovat předměty, které voní jídlem. Psi, kteří mají příliš málo pohybu nebo mentální stimulace, často okusují věci, aby si vyplnili čas.

Ve většině těchto případů pomáhá úprava prostředí. Boty, kabely a dětské hračky dejte mimo dosah. Nabídněte psovi několik bezpečných hraček na žvýkání a každých pár dní je obměňujte, aby pro něj zůstaly zajímavé. Když se pes volně pohybuje po domě, mějte ho pod dohledem a vše, co by mít neměl, mu vyměňte za něco, co okusovat smí. Některým psům pomáhá odpuzující sprej s hořkou chutí, kterým se nábytek několik týdnů denně stříká. Když psa nemůžete hlídat, ochrání psa i váš domov místnost zabezpečená pro psa nebo klec na omezenou dobu. Jedlé žvýkací pamlsky je nejlepší podávat pod dohledem.

Nově adoptovaní psi

Psi, kteří změnili domov nebo strávili nějaký čas v útulku, mívají se samotou častěji potíže. Záchrana, cestování a nová rodina přinášejí mnoho změn najednou. V projektu Paw Squadron je po každé záchraně první zastávkou veterinář a koupel a každé zvíře před adopcí dostane prohlídku, léčbu, očkování a mikročip. Zabydlení v novém domově si přesto žádá čas.

Pokud jste psa právě adoptovali, naplánujte první týdny s krátkými, postupně prodlužovanými odchody, místo abyste psa hned nechali samotného celý pracovní den. Sledujte výše uvedené příznaky, pokud můžete, psa natočte, a pokud uvidíte známky stresu, poraďte se včas s veterinářem. Mnoho psů se díky trpělivosti a stálému režimu zlepší. Více o adopci najdete na naší stránce Časté dotazy, nebo nám pošlete žádost o adopci.