Kočičí kalicivirus: příznaky, léčba a prevence

Příčiny

FCV je malý virus. Existuje mnoho kmenů a v průběhu času se neustále mění. Některé kmeny způsobují mírné kýchání. Jiné vyvolávají bolestivé vředy v dutině ústní, kulhání nebo zápal plic. Vzácná a agresivní forma zvaná virulentní systémový kalicivirus může způsobit závažné onemocnění postihující celé tělo.

Virus nemá vnější tukový obal, a proto je odolnější než mnoho jiných virů. Na suchých površích při pokojové teplotě může zůstat infekční až přibližně měsíc.

Jak se šíří

Nemocné kočky vylučují virus hlavně slinami a výtokem z nosu a očí. Ostatní kočky se nakazí přímým kontaktem, vzájemnou péčí o srst, sdílením misek a pelechů a kapénkami z kýchání na krátkou vzdálenost. Lidé ho mohou přenášet z jedné kočky na druhou na rukou a oblečení.

Příznaky se obvykle objeví dva až deset dní po kontaktu s virem. Mnoho koček vylučuje virus ještě přibližně měsíc po infekci, často dlouho poté, co už opět vypadají zdravě. Menší část koček se stane dlouhodobými nosiči. Ty mohou virus vylučovat měsíce, nebo dokonce roky, aniž by vykazovaly jakékoli příznaky. Nosiči jsou jedním z důvodů, proč virus stále koluje v útulcích, chovatelských stanicích a domácnostech s více kočkami.

Příznaky, kterých si všímat

Vředy v dutině ústní jsou příznakem, který je s kalicivirem spojen nejtěsněji. Jde o mělké, bolestivé rány, nejčastěji na jazyku. Mohou se objevit i na patře, rtech, dásních nebo na špičce nosu. Protože rány bolí, mnoho koček slintá a odmítá potravu, i když má hlad. Nechutenství bývá často nápadnější než kýchání.

• Slintání nebo mokrá brada a hruď
• Kočka přijde k misce s krmivem a odejde, aniž by se najedla
• Červené nebo rozedřené rány na jazyku, dásních, rtech nebo nose
• Kýchání a čirý nebo zakalený výtok z nosu
• Slzící, zarudlé nebo přimhouřené oči
• Horečka, únava a schovávání se
• Náhlé kulhání nebo bolestivé klouby, někdy přecházející z jedné nohy na druhou

Forma s kulháním je nejčastější u malých koťat. Obvykle ji provází horečka a odezní během jednoho až dvou dnů. Podobné krátkodobé kulhání se občas objevilo po očkování živou vakcínou proti kaliciviru. Pokud si ho všimnete, řekněte to veterináři.

U některých koček se po uzdravení z prvního onemocnění později rozvine dlouhodobý zánět dásní a dutiny ústní, zvaný chronická gingivostomatitida. Kalicivirus se u těchto koček nachází častěji než u zdravých koček, i když není jedinou příčinou.

Kdy jde o akutní stav

Většina infekcí kalicivirem probíhá mírně až středně těžce. Pokud si všimnete čehokoli z následujícího, kontaktujte veterináře ještě týž den.

• Dospělá kočka, která den nejedla, nebo kotě, které přestalo jíst či sát
• Známky dehydratace, například lepkavé dásně, zapadlé oči nebo slabost
• Zrychlené či namáhavé dýchání nebo dýchání s otevřenou tlamou
• Vysoká horečka nebo kočka, která je velmi slabá a těžko se probouzí
• Otok obličeje nebo končetin
• Strupovité rány, vředy nebo vypadávání srsti na nose, rtech, uších, kolem očí nebo na tlapkách
• Nažloutlé zbarvení dásní, kůže nebo očního bělma

Dýchací potíže mohou být známkou zápalu plic. Poslední tři příznaky v seznamu mohou ukazovat na virulentní systémový kalicivirus. Tato forma je vzácná, ale v útulcích a na klinikách se rychle šíří a může být smrtelná. Na rozdíl od běžného kaliciviru postihuje dospělé kočky obvykle hůře než koťata. Pokud máte podezření, že jde o tuto formu, zavolejte na kliniku ještě před příjezdem, aby personál mohl vaši kočku držet mimo dosah ostatních pacientů.

Jak veterináři stanoví diagnózu

Veterináři často pojmou podezření na kalicivirus již na základě samotného vyšetření, zejména pokud má kočka vředy v dutině ústní a zároveň kýchá. K potvrzení mohou odebrat výtěr z dutiny ústní nebo hrdla a vzorek odeslat na PCR test. Ten se často provádí jako panel, který zároveň zjišťuje kočičí herpesvirus a další příčiny kočičí rýmy.

Negativní výsledek virus zcela nevylučuje. Pozitivní výsledek u zdravé kočky může znamenat jen to, že je kočka nosičem nebo byla nedávno očkována.

U vážněji nemocných koček může veterinář provést krevní testy ke kontrole hydratace a funkce orgánů a při podezření na zápal plic také rentgen hrudníku. Pokud je kočka velmi nemocná nebo opakovaně onemocní, může veterinář doporučit i testy na virus kočičí leukemie (FeLV) a virus imunodeficience koček (FIV). Tyto infekce oslabují imunitní systém, takže jiné viry pak mohou způsobit vážnější onemocnění.

Léčba a domácí péče

Proti kaliciviru neexistuje žádný specifický antivirový lék. Léčba kočku podporuje, zatímco si její imunitní systém s infekcí poradí. Podle toho, jak vážně je kočka nemocná, může veterinář doporučit tekutiny proti dehydrataci, tlumení bolesti a horečky a péči o podrážděné oči. Antibiotika na virus nepůsobí. Veterináři je mohou předepsat, pokud mají podezření na bakteriální infekci, která se k viru přidala. Kočky, které nemohou jíst, mohou během hospitalizace potřebovat asistované krmení, někdy pomocí dočasné krmné sondy.

Veterinář vám může doporučit i domácí péči. Nabízejte měkké, ohřáté vlhké krmivo rozmačkané s trochou vody, aby bylo šetrnější k bolavé tlamě. Mějte poblíž čerstvou vodu a dopřejte kočce teplé, klidné místo k odpočinku.

Lidské léky proti bolesti a horečce nejsou pro kočky bezpečné a některé běžné jsou toxické i v malém množství. Než kočce podáte jakýkoli lék nebo doplněk stravy, poraďte se s veterinářem. Znovu veterináři zavolejte, pokud se stav kočky zhorší, přestane jíst nebo se nelepší podle očekávání.

Očkování a prevence

Kalicivirus je součástí základní (core) vakcíny doporučené pro každou kočku, spolu s panleukopenií koček a kočičím herpesvirem. Koťata dostávají sérii dávek počínaje věkem 6 až 8 týdnů a poté vám veterinář stanoví plán přeočkování podle životního stylu vaší kočky.

Vakcína nezabrání každé infekci. Existuje mnoho kmenů a žádná vakcína nepokrývá všechny. U většiny koček zmírní průběh onemocnění. Očkovaná kočka se přesto může virem nakazit a přenést ho dál, proto je hygiena stále důležitá.

Když je kočka ve vaší domácnosti nemocná, dejte jí vlastní misky, kočičí toaletu a pelech. Po manipulaci s ní a před tím, než se dotknete jiných koček, si umyjte ruce. Kalicivirus odolává mnoha čisticím prostředkům a dezinfekce na bázi alkoholu proti němu působí jen slabě. Na předem vyčištěných površích účinkuje zředěné chlorové bělidlo a některé veterinární dezinfekční prostředky. Zeptejte se veterináře, jaký přípravek použít a jak ho bezpečně naředit, a nepouštějte kočky k povrchům, dokud neoschnou.

Lidé, ostatní zvířata a nové kočky

Kalicivirus je kočičí virus. Pro lidi nepředstavuje riziko a nepovažuje se ani za zdravotní riziko pro psy či jiná domácí zvířata.

Kalicivirus a kočičí herpesvirus jsou nejčastější respirační viry zjišťované u koček z útulků. Protože může trvat až deset dní, než se příznaky objeví, kočka může při adopci vypadat zdravě a v prvních dnech doma začít kýchat, slintat nebo méně jíst. V takovém případě stojí za to navštívit veterináře. V projektu Paw Squadron každá kočka před adopcí projde prohlídkou, léčbou a očkováním a dostane mikročip, očkování však nemůže zaručit, že kočka virus nemá. Pokud už máte kočky, nechte nováčka zpočátku v samostatné místnosti s vlastními miskami a kočičí toaletou, abyste měli čas sledovat, zda se neobjeví příznaky. Máte-li otázky ohledně kočky, kterou byste rádi adoptovali, pošlete nám žádost o adopci nebo si přečtěte naše časté dotazy.