Hypertrofická kardiomyopatie u koček: příznaky a péče

Co se děje v srdci

Levá komora je silná srdeční komora, která pumpuje krev do těla. U HCM její stěny zesílí a ztratí pružnost. Prostor uvnitř se zmenší a komora se mezi stahy nedokáže správně uvolnit a naplnit. Kočky mohou mít i jiné typy kardiomyopatie, například restriktivní a dilatační formu, ty jsou však méně časté.

Krev se pak hromadí v levé síni, tedy v srdečním oddílu nad ní. Síň se časem roztahuje a zvětšuje. V cévách plic stoupá tlak a tekutina může prosakovat do plic nebo do hrudní dutiny kolem nich. Jde o městnavé srdeční selhání.

Zvětšená levá síň také usnadňuje vznik krevních sraženin uvnitř srdce. Sraženina, která se uvolní, může putovat tepnami a zablokovat přívod krve do nohou.

Které kočky onemocní

HCM se může vyvinout u jakékoli kočky. Studie naznačují, že postihuje přibližně 15 procent koček v běžné populaci a u starších koček ještě více. Většinu postižených koček tvoří obyčejné kočky bez rodokmenu. Objevit se může kdykoli od věku několika měsíců až do konce druhého desetiletí života, většina koček je však v době zjištění ve středním věku. Studie se rozcházejí v tom, zda jsou častěji postiženi kocouři, kocouři však mívají těžkou formu onemocnění v mladším věku.

U některých plemen se HCM vyskytuje v rodinných liniích. U mainských mývalích koček a ragdollů byly nalezeny konkrétní genové mutace, které s ní souvisejí. Častěji se uvádí také u britských a amerických krátkosrstých koček, sphynxů, perských koček, bengálských koček, norských lesních koček a několika dalších plemen.

Zvýšená činnost štítné žlázy a vysoký krevní tlak mohou podobným způsobem zesílit srdeční stěny. Veterináři kontrolují obojí, protože léčba příčiny může srdci pomoci.

HCM není infekce. Nepřenáší se na jiné kočky, na psy ani na lidi. Příbuzné kočky mohou sdílet stejné genetické riziko.

Příznaky, kterých si všímat

Mnoho koček s HCM vypadá zcela zdravě. Kočky navíc nemoc dobře skrývají a mají sklon nenápadně zpomalit. Tyto příznaky jsou důvodem zavolat svému veterináři.

• Zrychlené dýchání v klidu nebo ve spánku
• Namáhavější dýchání, při kterém se břicho pohybuje víc než obvykle
• Dýchání otevřenou tlamou nebo zadýchávání po mírné námaze
• Snadná unavitelnost, schovávání se nebo více spánku než obvykle
• Nižší příjem potravy nebo úbytek hmotnosti
• Slabost nebo kulhání na jedné nebo obou zadních nohách
• Omdlení nebo krátké zhroucení

Kočky se srdečním selháním kašlou mnohem méně často než psi. I kočka, která nekašle, může mít tekutinu v plicích.

Užitečným zvykem doma je počítat dechovou frekvenci ve spánku. Počkejte, až vaše kočka tvrdě spí a nepřede. Spočítejte, kolikrát se hrudník zvedne za 30 sekund, a výsledek vynásobte dvěma. Zdravá spící kočka se obvykle nadechne méně než 30krát za minutu a veterinární kardiologové používají toto číslo jako cílovou hodnotu u koček se srdečním onemocněním. Pokud se počet během několika dnů postupně zvyšuje nebo zůstává nad 30, zavolejte veterináři. Zeptejte se ho, jaká hodnota by u vaší kočky měla být důvodem k zavolání.

Kdy jde o akutní stav

HCM se může náhle stát vážnou, a to i u kočky, která vypadala zdravě. Pokud uvidíte kterýkoli z těchto příznaků, ihned jeďte k veterináři nebo na veterinární pohotovost.

• Těžké dýchání, dýchání otevřenou tlamou nebo přikrčení s nataženým krkem
• Bledé, šedé nebo modré dásně či jazyk
• Náhlá slabost nebo ochrnutí jedné nebo obou zadních nohou, často s hlasitým naříkáním a zjevnou bolestí
• Zadní nohy nebo tlapky, které jsou na dotek studené, s bledými nebo namodralými polštářky
• Zhroucení nebo omdlení

Náhlé ochrnutí zadních nohou s bolestí je typické pro krevní sraženinu, která uvízla v místě, kde se hlavní tepna dělí směrem k zadním končetinám. Veterináři tento stav nazývají aortální tromboembolie neboli sedlový trombus. Je velmi bolestivý a vyžaduje neodkladnou péči. Prognóza bývá často špatná a mnoho koček tento stav nepřežije nebo už nohy znovu nezačne používat. Kočky s postižením jen jedné nohy mívají lepší vyhlídky a některé kočky po několika týdnech znovu chodí.

Cestou na kliniku mějte kočku v přepravce a manipulujte s ní jemně a co nejméně. Stres představuje další zátěž pro kočku, která už teď těžko dýchá.

Jak veterináři stanoví diagnózu

První vodítko často přinese běžná prohlídka. Veterinář může stetoskopem zaslechnout srdeční šelest, přídatný „cvalový“ zvuk nebo nepravidelný rytmus. Kterýkoli z těchto nálezů je důvodem k podrobnějšímu vyšetření. Samy o sobě však HCM neprokazují. Mnoho zdravých koček má šelest a nejméně jedna ze tří koček s HCM nemá šelest vůbec.

Hlavním vyšetřením je ultrazvuk srdce, tzv. echokardiografie. Ukáže tloušťku srdečních stěn, velikost levé síně a to, jak dobře se srdce pohybuje. Často ho provádí veterinární kardiolog nebo veterinář s dalším vzděláním v kardiologii.

Další vyšetření pomáhají doplnit celkový obraz. Rentgenové snímky hrudníku ukážou tekutinu v plicích nebo kolem nich. Měří se krevní tlak a krevní test kontroluje štítnou žlázu, zejména u koček ve věku zhruba šesti let a starších. EKG zaznamená rytmus, pokud zní nepravidelně. Krevní test zvaný NT-proBNP může pomoci ukázat, zda dýchací potíže vycházejí ze srdce, nebo z něčeho jiného. U mírné formy HCM je méně spolehlivý, a proto ultrazvuk nenahrazuje.

Pro mutace zjištěné u mainských mývalích koček a ragdollů jsou k dispozici DNA testy, které využívají hlavně chovatelé. HCM se však vyvinula i u koček těchto plemen s negativním výsledkem testu, takže negativní výsledek ji nevylučuje.

Léčba a život s HCM

HCM není vyléčitelná. Léčba se zaměřuje na snížení zátěže srdce, odstranění tekutiny z plic a snížení rizika krevních sraženin. Plán léčby závisí na tom, jak daleko onemocnění pokročilo.

Kočky s mírným ztluštěním a normálně velkou levou síní zpočátku často nepotřebují žádné léky. Veterinář obvykle navrhne opakované prohlídky a ultrazvuková vyšetření. U mnoha z těchto koček se příznaky nikdy neobjeví. Kočky se zvětšenou levou síní mají vyšší riziko srdečního selhání a sraženin a veterináři jim často doporučují denně podávaný lék, který snižuje pravděpodobnost vzniku sraženin.

Kočka se srdečním selháním obvykle nejprve potřebuje nemocniční péči. Ta může zahrnovat kyslík, injekce k odstranění tekutiny z plic a někdy odsátí tekutiny z hrudní dutiny jehlou. Většina koček pak potřebuje doma každodenní léky po celý život. Veterinář je časem upravuje podle kontrolních vyšetření a vámi spočítaných dechů.

Doma podávejte léky přesně podle předpisu a před jakoukoli změnou nebo vysazením se poraďte s veterinářem. Veďte si jednoduchý záznam dechové frekvence ve spánku. Zajistěte kočce klidný domov, snadný přístup ke krmivu, vodě a kočičí toaletě a stravu, se kterou veterinář souhlasí. Před jakoukoli anestezií, infuzí nebo injekcí dlouhodobě působícího steroidu veterináři připomeňte, že vaše kočka má HCM, protože tyto zákroky mohou u ohrožených koček vyvolat srdeční selhání.

Prognóza se velmi liší. Mnoho koček s mírnou formou onemocnění žije dobře řadu let. Horší je ve chvíli, kdy už došlo k srdečnímu selhání nebo ke vzniku krevní sraženiny, i když i tak má mnoho koček díky léčbě před sebou ještě čas v dobré kvalitě života.

Prevence a screening

U jednotlivé kočky nelze HCM nijak předejít. Majitelé ji přesto mohou odhalit včas a snížit pravděpodobnost náhlé krize. Prohlídka alespoň jednou ročně dává veterináři příležitost zaslechnout nový šelest nebo změnu rytmu. Pokud se nějaký objeví, zeptejte se, zda má smysl udělat echokardiografii. Kontrola hladin hormonů štítné žlázy a krevního tlaku u koček středního a vyššího věku pomáhá zachytit léčitelné příčiny ztluštělého srdce.

U ohrožených plemen odborníci doporučují DNA testy tam, kde test existuje, a pravidelné ultrazvukové vyšetření srdce u chovných koček. Používat kočky s HCM k chovu se nedoporučuje.

Co to znamená pro adoptované kočky

Většina koček s HCM nemá rodokmen, takže lidé, kteří adoptují zachráněné kočky, se s ní mohou docela dobře setkat. V projektu Paw Squadron každé zvíře před adopcí projde prohlídkou a léčbou a dostane očkování a mikročip. Prohlídka může odhalit šelest nebo neobvyklý rytmus. HCM však vyloučit nedokáže, protože onemocnění často probíhá skrytě a mnoho postižených koček šelest nemá.

V prvních klidných týdnech doma zjistěte, jaká je normální dechová frekvence vaší kočky ve spánku, a zapište si ji jako výchozí hodnotu. O všech nálezech na srdci informujte svého veterináře a znovu je zmiňte před ošetřením zubů nebo jakýmkoli jiným zákrokem v anestezii.

Pokud máte otázky ke kočce, o jejíž adopci uvažujete, pošlete nám žádost o adopci. Další průvodce zdravím koček najdete v encyklopedii PawPedia.