Šedý zákal u psů: příznaky, příčiny a léčba

Co způsobuje šedý zákal

Šedý zákal u psů je většinou dědičný. Může se objevit u mladých psů i později v životě. Mezi plemena s vyšším uváděným rizikem patří americký kokršpaněl, labradorský retrívr, pudl, bostonský teriér, shih-tzu, velšský špringršpaněl a knírači. Postižen může být jakýkoli pes, včetně kříženců.

Cukrovka je nejčastější nemocí spojenou se šedým zákalem u psů. Vysoká hladina cukru v krvi mění chemické složení uvnitř čočky. Čočka nasává vodu, zvětšuje se a zakaluje. U většiny psů s cukrovkou se šedý zákal vyvine, často během prvního roku po stanovení diagnózy, a to i tehdy, když je cukrovka dobře pod kontrolou. Takový šedý zákal může vzniknout rychle.

Mezi další příčiny patří poranění oka a dlouhodobý zánět uvnitř oka. Ve vzácných případech se šedý zákal vyvine u osiřelých štěňat odchovávaných na mléčné náhražce, které chybějí některé živiny. V některých případech se šedý zákal zkrátka objeví s věkem.

Šedý zákal, nebo přirozené stárnutí

U mnoha psů se ve středním a vyšším věku objeví ve středu čočky modrošedé zamlžení. Nazývá se nukleární skleróza neboli lentikulární skleróza. Čočka v průběhu let tvrdne a zhušťuje se, takže její střed při určitém světle vypadá zakaleně. Jde o přirozenou změnu spojenou se stárnutím. Psi s nukleární sklerózou si obvykle uchovávají funkční zrak. Mohou hůře odhadovat malé vzdálenosti, nechytit hozenou hračku nebo působit nejistě na schodech.

Šedý zákal je skutečné zakalení, které brání průchodu světla. Často vypadá bělejší nebo křídovitější a může být na jednom místě, nebo se rozprostírat po celé čočce. Majiteli mohou oba stavy připadat podobné a v jednom oku se mohou vyskytovat současně. Veterinář je při vyšetření očí od sebe rozliší.

Příznaky, kterých si všímat

Šedý zákal v počátečním stadiu jen zřídka způsobuje zjevné potíže. Psi se ve velké míře spoléhají na čich a sluch, a proto se mnozí pomalé ztrátě zraku přizpůsobí. Majitelé si toho mohou všimnout až ve chvíli, kdy jsou postiženy obě oči. Mezi příznaky patří následující.

• Bílé, šedé nebo modrošedé zakalení v zornici
• Narážení do nábytku, dveří nebo stěn, zejména v šeru nebo na novém místě
• Váhání na schodech a obrubnících nebo před výskokem na pohovku či seskokem z ní
• Potíže s chytáním hozené hračky nebo pamlsku
• Zdržování se blíž u vás než obvykle nebo opatrnější pohyb na procházkách
• Lepší vidění za jasného světla než v šeru, nebo naopak

Některé z těchto změn přináší i běžné stárnutí, proto příčinu odhalí až vyšetření očí.

Pokud váš pes najednou mnohem víc pije a močí, víc jí a hubne, požádejte veterináře, aby ho vyšetřil na cukrovku. Zakalené oči, které se objeví spolu s těmito příznaky, je třeba bez odkladu ukázat veterináři.

Jak se šedý zákal vyvíjí

Veterináři šedý zákal často popisují podle toho, jak velkou část čočky zasahuje. Počínající (incipientní) šedý zákal zasahuje malou část čočky a vidění znatelně neovlivňuje. Nezralý šedý zákal zasahuje větší část a může vidění rozmazat. Zralý šedý zákal pokrývá celou čočku a připravuje psa na tomto oku o funkční zrak. Přezrálý šedý zákal se již začal rozpadat a zmenšovat, což může v oku vyvolat zánět.

Někdy šedý zákal zůstává dlouho malý. Jindy se rychle zvětšuje, zejména u psů s cukrovkou.

Kdy jde o akutní stav

Samotný šedý zákal obvykle nebolí. Potíže začínají, když z čočky do oka unikají bílkoviny. Tělo je považuje za cizí a oko se zanítí. Tento stav se nazývá uveitida vyvolaná čočkou. Neléčená může zvýšit nitrooční tlak a vést ke glaukomu, který může být velmi bolestivý a pes kvůli němu může přijít o oko. Pokud si všimnete některého z těchto příznaků, je nejlepší kontaktovat veterináře ještě týž den.

• Červené oko, mhouření, slzení nebo škrábání se tlapkou u oka
• Mlhavé modravé zakalení přes celou přední část oka
• Jedno oko, které vypadá větší než druhé, nebo zornice, která zůstává rozšířená
• Náhlá slepota na jedno nebo obě oči
• Pes s cukrovkou, který rychle ztrácí zrak nebo se zdá, že mu není dobře

Náhlou slepotu mohou způsobit i problémy se sítnicí, proto vždy vyžaduje rychlé vyšetření.

Jak veterináři diagnostikují šedý zákal

Veterinář vyšetří obě oči pomocí jasného světla a oftalmoskopu, často po podání kapek, které rozšíří zornici. Obvykle také změří nitrooční tlak a zjistí, zda v oku není zánět. Rozbor krve a moči může ukázat, zda za změnou stojí cukrovka nebo jiná nemoc. Veterinář vás může odeslat k veterinárnímu oftalmologovi, tedy k veterináři specializovanému na oči.

Možnosti léčby

U žádných očních kapek, doplňků stravy ani diet nebylo prokázáno, že by šedý zákal rozpustily nebo zpomalily jeho vývoj. Některé přípravky, které se k tomu propagují, mohou šedý zákal dokonce zhoršit. Jedinou léčbou, která šedý zákal odstraní, je operace. Před operací specialista obvykle provede krevní testy, ultrazvukové vyšetření oka a elektrické vyšetření sítnice zvané elektroretinogram. Tato vyšetření jsou důležitá, protože odstranění šedého zákalu obnoví zrak jen tehdy, pokud sítnice za ním stále funguje.

Standardní operace se nazývá fakoemulzifikace. V celkové anestezii chirurg provede drobný řez v rohovce, ultrazvukem rozruší zakalenou čočku a odstraní ji. U většiny psů se na místo původní čočky vloží umělá čočka. Pokud operace proběhne dobře, mnoho psů opět vidí brzy po probuzení. Uváděná úspěšnost se pohybuje přibližně od 80 do 95 %. Výsledky bývají nejlepší, pokud se operuje dříve, než šedý zákal plně dozraje a než se rozvine zánět.

Péče po operaci vyžaduje nasazení. Psi často zůstávají přes noc na klinice a doma pak nosí ochranný límec, aby si oko nemohli třít. Majitelé podávají oční kapky podle rozpisu stanoveného oftalmologem a následuje několik kontrolních návštěv. Mezi možné komplikace patří přetrvávající zánět, glaukom, vředy rohovky, infekce, nové zakalení kolem umělé čočky a odchlípení sítnice.

Operace není vhodná pro každého psa. Sítnice nemusí fungovat, pes může mít jiné zdravotní problémy nebo rodina nemusí zvládnout náklady a péči po operaci. Pes, jehož šedý zákal se neodstraní, i tak potřebuje pravidelné kontroly očí, včetně měření nitroočního tlaku každých několik měsíců, protože se časem může rozvinout zánět a glaukom. Veterinář může k ochraně oka doporučit protizánětlivé oční kapky. V ojedinělých případech se u mladých psů šedý zákal částečně vyjasní sám, když se hmota čočky vstřebá, na to se však nelze spoléhat.

Život se psem, který špatně vidí

Mnoho psů se se ztrátou zraku vyrovná dobře. Domov se naučí poznávat čichem, sluchem a pamětí. Pomáhá nechávat nábytek, misky a pelíšky na stejných místech a zabránit přístupu ke schodům a bazénům pomocí zábran. Než se psa dotknete, oslovte ho a o totéž požádejte i návštěvy. Na neznámých místech je nejbezpečnější vodítko a před obrubníky a schody může pomoci krátké slovo, například „schod“. Psovi mohou pomoci zorientovat se také koberečky s různou strukturou a malý zvoneček na ostatních zvířatech v domácnosti. Většina psů se slabým zrakem si i nadále užívá procházky, čichové hry a čas se svými lidmi.

Dědičnost a prevence

Šedý zákal není nakažlivý. Nemůže se přenést na jiná zvířata ani na lidi. Dědičný šedý zákal se může přenášet z rodičů na štěňata, a proto odpovědní chovatelé nechávají oči svých psů před zařazením do chovu vyšetřit veterinářem s certifikací pro vyšetření očí. V Evropě se tato vyšetření provádějí v rámci programů očního screeningu napojených na národní kynologické svazy a chovatelské kluby plemen. Specialisté nedoporučují používat k chovu psy s dědičným šedým zákalem.

Neexistuje žádný prokázaný způsob, jak šedému zákalu u konkrétního psa předejít. Pravidelné prohlídky pomáhají veterináři odhalit rané změny čočky i cukrovku. Upozorněte veterináře na jakoukoli změnu ve vzhledu očí vašeho psa, i na malou. Poranění oka a zarudlé, bolavé oči je nejlepší nechat rychle vyšetřit, protože zánět uvnitř oka může vést k šedému zákalu a dalšímu poškození.

Zachránění a nově adoptovaní psi

Zachránění psi mají často neznámou minulost. Starší pes už může mít zakalené oči a nemusí být jasné, zda jde o přirozené stárnutí, šedý zákal, nebo následek starého poranění či zánětu. V projektu Paw Squadron je po každé záchraně první zastávkou veterinář a koupel, kde zvíře čeká prohlídka, odčervení a ošetření proti blechám a dalším parazitům. Před adopcí každé zvíře projde prohlídkou, léčbou a očkováním a dostane mikročip.

Pokud adoptujete psa se zakalenýma očima, je dobré se v prvních týdnech objednat k vlastnímu veterináři. Požádejte ho, aby zaznamenal současný vzhled očí, aby se pozdější změny daly snáze sledovat. Pes s omezeným zrakem může potřebovat víc času, aby se v novém domově vyznal, a proto mu zpočátku pomůže jednoduché a neměnné uspořádání. Další průvodce najdete v encyklopedii PawPedia a psy, kteří čekají na domov, můžete poznat na naší stránce Adopce.