Inteligence psů: jak porozumět psí kognici

Více než jeden druh inteligence

Nejznámější žebříček psích plemen sestavil psycholog Stanley Coren. Ve své knize The Intelligence of Dogs seřadil plemena podle toho, jak rychle se učila nové povely a jak spolehlivě poslouchala, přičemž na čele se umístily border kolie a pudl. To měří jeden druh inteligence a o ostatních vypovídá málo.

Coren popsal tři druhy. Instinktivní inteligence zahrnuje dovednosti, pro které bylo plemeno vyšlechtěno, například pasení, hlídání nebo sledování pachové stopy. Adaptivní inteligence vyjadřuje, jak dobře pes sám řeší nové problémy, a pracovní inteligence, jak dobře se učí od lidí.

Z tohoto pohledu honič, který vás ignoruje, když jde po stopě, dělá přesně tu práci, pro kterou byli šlechtěni jeho předkové. Kříženec, který vyrostl na ulici, může zpočátku projevovat jen malý zájem o formální povel „sedni“, a přesto být zdatný v hledání potravy a v odhadování cizích lidí.

Slova a tón hlasu

Většina psů se naučí slova, na kterých jim záleží, například své jméno, naučené povely a slova jako „procházka“ a „večeře“, která předznamenávají něco dobrého. Několik psů jde mnohem dál. Border kolie jménem Chaser, kterou ve Spojených státech cvičil psycholog John Pilley, se naučila jména více než tisíce hraček a na požádání dokázala přinést kteroukoli z nich.

Chaser byla výjimka. Vědci z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti zjistili, že většina psů se jména předmětů učí jen obtížně, i po dlouhém výcviku, zatímco malý počet nadaných psů se nová jména učí pozoruhodně rychle.

Stejná maďarská skupina naučila psy klidně ležet v přístroji pro magnetickou rezonanci a pouštěla jim známá slova vyslovená různým tónem hlasu. Psi zpracovávali význam slov a tón odděleně, podobně jako lidé, a centra odměny v jejich mozku reagovala nejsilněji, když pochvalná slova zazněla pochvalným tónem.

Pro majitele z toho plyne praktické ponaučení. Pro každý úkon si zvolte jeden povel a držte se ho a dbejte, aby tón odpovídal vašim slovům. „Hodný pejsek“ řečené podrážděným hlasem vysílá rozporuplný signál.

Jak psi čtou lidi

Psi sledují ukazující prst, směr pohledu i drobné změny držení těla a mladá štěňata to dokážou i s velmi malou zkušeností. Šimpanzi jsou přes veškerou svou inteligenci překvapivě neobratní ve využívání lidského ukazování při hledání ukrytého jídla. Ručně odchovaní vlci se to naučit mohou, ale psi to obvykle zvládají ochotněji a v mladším věku.

Ve známém experimentu z Budapešti dostali psi a ručně odchovaní vlci jednoduchý úkol, který byl tajně upraven tak, aby byl neřešitelný. Vlci se dál snažili sami. Psi brzy přestali, otočili se a podívali se na člověka poblíž, jako by žádali o pomoc.

Psi umějí číst i tváře. Rozeznají usměvavou tvář od rozzlobené, a když narazí na něco nového nebo podivného, kontrolují reakci svého člověka. Vědci v Japonsku zjistili, že když se psi a jejich majitelé dívají jeden druhému do očí, stoupá u obou hladina oxytocinu, hormonu spojeného s vytvářením citových vazeb.

Pro psa, který žije na ulici, je čtení lidí součástí přežití: musí odhadnout, kdo mu nabídne jídlo a kdo ho může odehnat. Když jsme ji ve videu ze záchrany fenky Merrill Street na chvíli položili na zem, nepokusila se utéct. Sledovala nás, pak udělala jeden opatrný krok a později v klidném parku šla za našima nohama pokaždé, když jsme se pohnuli.

Čich a paměť

Psi dokážou zdatně řešit problémy, ale jejich nejsilnějším nástrojem je čenich. Jejich čich je mnohem citlivější než náš a zpracování pachů je věnována mnohem větší část mozku. Čicháním pes sbírá informace, takže procházka, při které smí očichávat, je skutečná mentální práce.

Psi si také pamatují víc, než jim často přiznáváme. Rychle se naučí denní rutinu, podle drobných signálů předvídají procházky a jídlo a poznávají lidi a místa i po dlouhém odloučení. Pes, který běží ke dveřím dřív, než vezmete vodítko, se obvykle naučil řetězec signálů, o kterých jste ani nevěděli, že je vysíláte.

Jak zaměstnat psí mysl

Pes, který nemá o čem přemýšlet, si často najde vlastní zaměstnání, například okusování věcí, hrabání nebo štěkání na každý zvuk. Mentální zátěž psa unaví tak, jak to samotná procházka dokázat nemusí, a krátké cvičení dokáže neklidného psa zklidnit. Pokud už je štěkání problémem, jeho příčiny probírá náš článek o tom, jak odnaučit psa štěkat.

Nepotřebujete žádné speciální vybavení. Několik snadných způsobů, jak psovi přidat do dne mentální práci:

• Podávejte část jídel z interaktivního krmítka nebo čmuchacího koberečku, případně rozsypte granule po čisté trávě
• Choďte na „čmuchací procházky“, při kterých pes sám volí tempo i trasu
• Schovejte pamlsek nebo oblíbenou hračku a naučte psa schovanou věc najít
• Učte nový trik v lekcích o délce několika minut a skončete, dokud je to ještě zábava
• Zkuste psa naučit jména dvou hraček a nedělejte si starosti, pokud to nikdy nepochopí, protože pro většinu psů je to těžké
• Hračky střídejte tak, aby jich každý týden bylo venku jen několik a ostatní zůstaly uklizené

Přizpůsobte obtížnost psovi. Příliš těžký hlavolam frustruje psa, který se ještě nenaučil, že se řešení hlavolamů vyplácí, proto začněte snadnými úkoly a nechte ho uspět.

Co to znamená pro ty, kdo adoptují

Váš pes vás neustále sleduje a víc se učí z toho, co děláte, než z toho, co říkáte. Pokud na gauč někdy smí a jindy za to dostane vynadáno, pravidlo si nedokáže odvodit. Důslednost všech členů domácnosti je ten nejužitečnější výcvikový nástroj, který máte.

Čerstvě adoptovaný pes poznává najednou úplně nové lidi, zvuky a denní režim. V prvních týdnech se pohybujte klidně a předvídatelně, pro stejné věci používejte stále stejných pár slov a odměňujte chování, které chcete vidět. Více o prvních týdnech se dočtete v našem průvodci o budování vztahu se zachráněným zvířetem.

Kdy zavolat veterináři

Náhlá změna v tom, jak pes přemýšlí nebo se chová, může mít zdravotní příčinu, proto se před novým výcvikem obraťte na veterináře. Bolest, zhoršující se zrak nebo sluch a mnoho nemocí mohou způsobit, že pes působí zmateně nebo podrážděně, nebo náhle přestane reagovat na povely, které dobře znal.

U starších psů dávejte pozor na kognitivní dysfunkci psů, úbytek mozkových funkcí související s věkem, který v některých ohledech připomíná demenci u lidí. Rozvíjí se pomalu, a proto se první příznaky snadno připíšou stáří:

• Uvíznutí v rohu nebo za nábytkem nebo dezorientace na známých místech
• Noční probouzení a přecházení sem a tam nebo mnohem víc spánku přes den
• Močení nebo kálení doma u psa, který byl dříve spolehlivě čistotný
• Menší zájem o lidi, o hru nebo o vítání u dveří
• Nově se objevující úzkost, neklid nebo zírání do zdi

Řekněte veterináři, čeho jste si všimli a kdy to začalo. Některé z těchto příznaků mají zdravotní příčiny, které lze léčit. U psů s úbytkem kognitivních funkcí může veterinář doporučit změny ve stravě, v denním režimu a v obohacení prostředí, případně i léky, a to vše mnoha psům pomáhá.