Pyometra u fen: příznaky, léčba a prevence

Příčiny

Po každém hárání tvoří vaječníky feny po několik týdnů vysoké množství hormonu progesteronu, ať je březí, nebo ne. Progesteron připravuje dělohu na březost. Zesiluje děložní sliznici a podněcuje její žlázky k tvorbě většího množství tekutiny. Zároveň oslabuje místní imunitní obranu, zpomaluje svalové stahy, které by tekutinu vytlačily ven, a udržuje děložní hrdlo uzavřené. Po mnoha cyklech může sliznice zesílit a zaplnit se drobnými cystami, což bakteriím vytváří dobré prostředí k množení.

Bakterie obvykle pocházejí od samotné feny. Během hárání se děložní hrdlo otevírá a bakterie, které běžně žijí v pochvě a v okolí vulvy, mohou proniknout nahoru do dělohy. Nejčastěji se zjišťuje E. coli, často stejného typu, jaký žije v jejích střevech. Jak se děloha plní hnisem, dostávají se bakteriální toxiny do krevního oběhu a mohou postihnout ledviny a další orgány.

Riziko roste s věkem, protože fena prochází dalšími cykly hárání. Hormonální léčba podávaná k oddálení hárání nebo k zabránění březosti po nechtěném krytí může riziko výrazně zvýšit. Většina případů se objeví jeden až dva měsíce po hárání. Pyometra se ale může vyvinout kdykoli v rozmezí od několika týdnů až zhruba do čtyř měsíců po něm.

Příznaky, kterých si všímat

Příznaky závisí na tom, zda je děložní hrdlo otevřené, nebo uzavřené. Když je otevřené, hnis může odtékat ven, takže si můžete všimnout výtoku. Když je uzavřené, hnis zůstává uvnitř a děloha se dál zvětšuje. Uzavřená pyometra obvykle způsobí, že fena onemocní vážněji a rychleji, a navenek nemusí být nic vidět.

• Výtok z vulvy po skončení hárání, často krémový, žlutý, zelený nebo s příměsí krve a často nepříjemně páchnoucí
• Časté olizování v oblasti zadečku nebo zaschlý výtok na ocase, zadních nohách nebo pelíšku
• Pití mnohem většího množství vody než obvykle a potřeba častěji močit
• Málo energie a menší zájem o procházky nebo hru
• Menší příjem potravy nebo její odmítání
• Zvracení nebo průjem
• Oteklé nebo citlivé břicho
• U některých fen horečka, mnohé však mají normální teplotu

Normální hárání provází krvavý výtok, takže výtok během hárání je očekávaný. Varovným signálem je výtok nebo známky onemocnění v týdnech po skončení hárání. Některé feny jsou velmi čistotné a výtok olížou dřív, než si ho kdokoli všimne, takže první, čeho si všimnete, může být změna v pití nebo v míře energie.

Kdy jde o akutní stav

Veterináři považují podezření na pyometru za naléhavý stav, proto je nejlepší zavolat veterináři ještě tentýž den, kdy si příznaků všimnete. Nebezpečí prudce stoupá, když se infekce rozšíří do krve nebo když se zvětšená děloha protrhne. Z protržené dělohy vyteče hnis do dutiny břišní a způsobí zánět pobřišnice (peritonitidu), který ohrožuje život. Pokud se u vaší nekastrované feny objeví kterýkoli z těchto příznaků, kontaktujte ihned svého veterináře nebo veterinární pohotovost.

• Odmítá potravu a působí velmi unaveně nebo slabě
• Opakovaně zvrací
• Břicho vypadá oteklé nebo je bolestivé na dotek
• Dásně jsou bledé nebo neobvykle červené
• Dýchá rychle i v klidu
• Zhroutí se nebo nemůže stát

Fena s uzavřeným děložním hrdlem nemusí mít vůbec žádný výtok. Pokud nekastrovaná fena v týdnech po hárání začne působit nemocně, vyplatí se ji nechat vyšetřit, i když není nic vidět.

Jak veterináři stanoví diagnózu

Veterinář se zeptá, kdy fena naposledy hárala, zda někdy dostala hormonální léčbu a jaké změny jste doma pozorovali. Součástí vyšetření je pečlivé prohmatání břicha. Veterináři při něm tlačí velmi jemně, protože infikovaná děloha může být křehká.

Krevní testy často ukážou vysoký počet bílých krvinek a mohou odhalit zatížení ledvin. K posouzení ledvin pomáhá také vzorek moči. Nejužitečnějším zobrazovacím vyšetřením je ultrazvuk. Může ukázat zesílenou dělohu vyplněnou tekutinou a pomoci vyloučit březost. Může se pořídit i rentgen a veterinář někdy prohlédne vzorek výtoku pod mikroskopem.

Jak probíhá léčba

U většiny fen je doporučenou léčbou operace. Veterinář odstraní infikovanou dělohu a oba vaječníky. Jde o stejný zákrok jako při kastraci, u nemocné feny se zvětšenou, křehkou dělohou je však náročnější. Před operací veterinář fenu obvykle stabilizuje nitrožilními infuzemi a antibiotiky. Mnoho fen zůstává po operaci hospitalizováno na infuzích alespoň jeden den a velmi nemocné feny mohou potřebovat déle.

U většiny fen se stav po odstranění infikované dělohy rychle zlepší a při včasné operaci je prognóza obecně dobrá. Doma bude fena potřebovat klid, krátké procházky na vodítku, ochranný límec nebo pooperační oblek, aby si neolizovala ránu, a léky, které předepíše veterinář. Veterinář může chtít krevní testy zopakovat, zejména pokud měla zvýšené ledvinné hodnoty, proto je dobré dodržet všechny kontrolní termíny.

V několika málo případech mohou veterináři místo operace zvážit léčbu léky. Hormonální léky pomáhají otevřít děložní hrdlo a vyprázdnit dělohu, antibiotika léčí infekci. Tento postup se obvykle zvažuje jen u mladých fen ve stabilním stavu, které jsou určeny k chovu. Mnoho veterinářů ho nedoporučuje, pokud je fena velmi nemocná nebo má uzavřené děložní hrdlo, protože rizika jsou vyšší. Vyžaduje pečlivé sledování s opakovanými ultrazvukovými vyšetřeními a krevními testy a u mnoha fen se infekce po některém z dalších hárání vrátí. Pokud se stav feny přibližně do dvou dnů zřetelně nezlepší nebo se zhorší, veterináři obvykle doporučí operaci. Pro pyometru neexistuje žádná bezpečná domácí léčba.

Riziko pro další zvířata a lidi

Pyometra se obecně považuje za nenakažlivou. Vzniká v důsledku hormonálních změn v těle jedné feny a bakterie obvykle pocházejí z jejího vlastního těla. Ostatní psi, kočky ani lidé se jí nenakazí tak, jako se nakazí virem.

Zpráva z Brazílie z roku 2022 popsala dvě nekastrované feny žijící ve stejné domácnosti, u nichž se pyometra vyvinula ve stejnou dobu. Obě infekce způsobil stejný kmen E. coli a vědci se domnívají, že se přenesl z jedné feny na druhou. Jde o ojedinělý případ, přesto má jednoduchá hygiena smysl. Při úklidu výtoku noste rukavice, nebo si po něm umyjte ruce, a její pelíšek často perte. Pokud máte další nekastrované feny, zeptejte se veterináře, zda je máte držet odděleně, dokud se nemocná fena nezotaví.

Prevence

Kastrace zabraňuje vzniku pyometry téměř u všech fen. Podle zvolené metody veterinář odstraní buď jen vaječníky, nebo vaječníky i dělohu. V obou případech se hormony, které onemocnění vyvolávají, už netvoří. Plánovaná kastrace zdravé feny je navíc bezpečnější a jednodušší než akutní operace nemocné feny. Nejvhodnější věk pro kastraci může záviset na velikosti a plemeni vaší feny, proto je dobré ho probrat s veterinářem. Pokud fena právě hárala, mnoho veterinářů s plánovanou kastrací raději počká dva až tři měsíce.

Kastrované feny onemocní jen vzácně. Může k tomu dojít, když po operaci zůstane v těle malý kousek vaječníku, který dál tvoří hormony. Ve zbývající části dělohy se pak může vyvinout infekce. Pokud kastrovaná fena vykazuje známky hárání, například zduřelou vulvu nebo zájem samců, řekněte o tom veterináři.

Pokud máte fenu určenou k chovu, zapisujte si data každého hárání a po každém z nich ji zhruba čtyři měsíce pozorně sledujte. Než použijete jakoukoli hormonální léčbu k oddálení hárání nebo k zabránění březosti, poraďte se s veterinářem, protože taková léčba může riziko zvýšit.

Zachránění a nově adoptovaní psi

Mnoho zachráněných fen je dospělých a jejich minulost není známá. Nikdo nemusí vědět, kolikrát daná fena hárala, kdy to bylo naposledy, ani zda někdy dostala hormonální léčbu. V projektu Paw Squadron je po každé záchraně první zastávkou veterinář a koupel, k nimž patří prohlídka, odčervení a ošetření proti blechám a dalším parazitům. Před adopcí každé zvíře projde prohlídkou, léčbou a očkováním a dostane mikročip.

Když adoptujete fenu, zkontrolujte v jejích záznamech, zda je kastrovaná. Pokud není, nebo si nejste jisti, je dobré se brzy po jejím příchodu objednat k vlastnímu veterináři a zeptat se na vhodnou dobu kastrace. Do té doby si zapisujte data každého hárání, kterého si všimnete. Pokud v týdnech po hárání začne hodně pít, bude méně jíst nebo bude působit nemocně, kontaktujte veterináře ještě tentýž den.

Další průvodce zdravím psů a koček najdete v encyklopedii PawPedia. Pokud uvažujete o tom, že byste zachráněnému psovi dali domov, na stránce Adopce najdete zvířata, která čekají na rodinu.