Toxoplazmóza u koček: rizika pro kočky i lidi

Jak se kočky nakazí

Kočky se parazitem obvykle nakazí tím, že sežerou infikovanou kořist, například myši a ptáky, nebo syrové maso. Parazit žije v drobných cystách ve svalech a orgánech těchto zvířat. Jakmile je kočka spolkne, parazit se pomnoží ve střevní sliznici. Koťata se mohou nakazit také před narozením nebo v době, kdy sají mateřské mléko, pokud se jejich matka nakazí během březosti.

Po první infekci kočka vylučuje ve výkalech mikroskopické útvary podobné vajíčkům, nazývané oocysty. Vylučování obvykle začíná 3 až 10 dní poté, co kočka sežere infikovanou kořist nebo maso, a trvá přibližně jeden až dva týdny. Většina koček to prodělá jen jednou za život. Kočka si pak vytvoří imunitu a opakované vylučování je vzácné. Pozorováno bylo hlavně u koček s oslabenou imunitou.

Čerstvé oocysty nemohou nikoho nakazit. Než se stanou infekčními, potřebují alespoň jeden den, obvykle jeden až pět dní, na vzduchu a ve vlhku. Jakmile dozrají, mohou v půdě a ve vodě přežít mnoho měsíců. Tak se zdrojem nákazy stávají zahrady, pískoviště a neumytá zelenina.

Nákaza je běžná. Evropské průzkumy zjistily protilátky u přibližně jedné z osmi až u více než dvou ze tří koček, v závislosti na zemi a životním stylu kočky. Studie v Řecku je zjistily přibližně u jedné z pěti domácích i toulavých koček. Dospělé kočky, kočky, které chodí ven, kočky krmené masem nebo zbytky z kuchyně a kočky z venkovských oblastí mají pozitivní výsledek testu častěji. V daném okamžiku však oocysty vylučuje jen velmi malý podíl koček, v evropských průzkumech často méně než 1 ze 100.

Příznaky, kterých si všímat

Většina nakažených koček nikdy nevypadá nemocně. Onemocnění je pravděpodobnější u mladých koťat nakažených před narozením nebo krátce po něm a u koček s oslabeným imunitním systémem. Patří sem kočky s FIV nebo FeLV a kočky, které užívají léky potlačující imunitní systém.

Když parazit onemocnění skutečně vyvolá, může postihnout téměř jakýkoli orgán. Častým cílem jsou plíce, oči, játra, mozek a svaly. Mezi příznaky mohou patřit následující.

• Horečka, únava a nechutenství
• Zrychlené nebo namáhavé dýchání či kašel
• Zarudlé, zakalené nebo přimhouřené oči
• Žluté dásně, kůže nebo oční bělmo (žloutenka)
• Vrávoravá chůze, špatná koordinace pohybů nebo křečové záchvaty
• Bolest svalů, ztuhlost nebo kulhání
• Úbytek hmotnosti nebo průjem

Žádný z těchto příznaků není pro toxoplazmózu specifický. Mnoho jiných nemocí se projevuje stejně, proto je k odhalení příčiny potřeba provést vyšetření.

Kdy jde o akutní stav

Postižení plic způsobené toxoplazmózou se může rychle zhoršit a může být smrtelné. Okamžitě kontaktujte veterináře, pokud vaše kočka dýchá s otevřenou tlamou nebo má potíže s dýcháním, dostane křečový záchvat, zkolabuje nebo má žluté dásně. Naléhavou péči potřebují také velmi mladá koťata, která přestanou žrát nebo zeslábnou, protože jejich stav se může rychle zhoršit.

Náhlé změny na jednom nebo obou očích si také zaslouží rychlou návštěvu veterináře. Neléčený zánět oka může vést k bolestivým problémům, jako je glaukom.

Jak veterináři nemoc diagnostikují a léčí

Neexistuje jediný rychlý test. Veterináři obvykle začínají klinickým vyšetřením a běžným krevním rozborem a poté v krvi hledají protilátky proti toxoplazmě. Jeden typ protilátek ukazuje na nedávnou infekci, jiný na prodělanou nákazu v minulosti. Vysoká hladina protilátek nebo hladina, která mezi dvěma odběry s odstupem několika týdnů stoupá, svědčí pro aktivní onemocnění.

V některých případech veterinář hledá samotného parazita ve vzorcích tekutin nebo tkání, například z dýchacích cest nebo z oka, a to pod mikroskopem nebo pomocí testu DNA zvaného PCR. Vyšetření trusu oocysty odhalí jen zřídka, protože každá kočka je vylučuje jen krátkou dobu. Veterinář může kočku vyšetřit také na FIV a FeLV, protože tyto infekce zvyšují pravděpodobnost onemocnění.

Léčba obvykle spočívá v kúře antibiotika účinného proti parazitovi, které se často podává zhruba čtyři týdny. Kočky se zánětem oka mohou navíc potřebovat protizánětlivé oční kapky, které oko ochrání. Velmi nemocné kočky mohou vyžadovat hospitalizaci kvůli podávání tekutin, nutriční podpoře nebo zvládání záchvatů. Léky a dávkování zvolí váš veterinář, který bude také průběžně sledovat, jak léčba postupuje.

Příznaky jako horečka a bolest svalů často začnou ustupovat během několika dní léčby. Oční a neurologické příznaky obvykle reagují pomaleji. Prognóza je často nepříznivá, pokud jsou vážně postižené plíce nebo játra, zejména u koček s oslabeným imunitním systémem.

Riziko pro lidi a ostatní domácí zvířata

Toxoplazmóza se může přenášet ze zvířat na lidi. Většina zdravých dospělých, kteří se nakazí, nemá vůbec žádné příznaky, nebo prodělá mírné onemocnění s bolestmi podobnými chřipce a zduřelými mízními uzlinami. U dvou skupin lidí je namístě větší opatrnost. Člověk, který se poprvé nakazí během těhotenství nebo krátce před ním, může parazita přenést na nenarozené dítě. Takto nakažené děti mohou po narození vypadat zdravě, a přesto se u nich později mohou objevit potíže, například ztráta zraku. Lidé s oslabeným imunitním systémem, například v důsledku HIV, některých typů chemoterapie nebo transplantace orgánu, mohou vážně onemocnět, často s postižením mozku a očí.

Kočky bývají přímým zdrojem nákazy jen vzácně. Rozsáhlá evropská studie u těhotných žen zjistila, že kontakt s kočkami rizikovým faktorem nebyl. Hlavními zdroji bylo nedostatečně tepelně upravené maso a kontakt s půdou. Je velmi nepravděpodobné, že by se parazit přenesl dotykem kočky, protože se obvykle nedrží na srsti. Kousnutí a škrábnutí jsou rovněž nepravděpodobnou cestou přenosu. U kočky, která už má protilátky, je velmi nepravděpodobné, že by oocysty znovu vylučovala.

Nakazit se mohou i psi a mnoho dalších zvířat, obvykle pozřením infikovaného masa nebo kontaminované půdy. Oocysty v trusu vylučují pouze kočky a jejich divoce žijící příbuzní.

Bezpečná péče o kočičí toaletu

Zdravotnické instituce doporučují několik návyků, které snižují riziko pro všechny členy domácnosti. Nejdůležitější jsou tam, kde žije těhotná žena nebo člověk s oslabeným imunitním systémem.

• Kočičí záchod vybírejte každý den, aby byly oocysty odstraněny dříve, než se stanou infekčními
• V těhotenství nebo při oslabené imunitě je nejlepší, aby záchod čistil někdo jiný. Pokud to nikdo jiný udělat nemůže, noste jednorázové rukavice a poté si umyjte ruce mýdlem a vodou
• Záchod pravidelně myjte saponátem a velmi horkou vodou, protože u žádného kočičího steliva nebylo prokázáno, že by oocysty ničilo
• Nechávejte kočky doma, aby nemohly lovit, a místo syrového masa jim dávejte komerční krmivo nebo důkladně tepelně upravenou potravu
• Při práci na zahradě noste rukavice a dětská pískoviště zakrývejte, když se nepoužívají
• Maso důkladně tepelně upravujte, ovoce a zeleninu omývejte a po práci se syrovým masem umyjte prkénka a nože

Pokud ve vaší domácnosti žije těhotná žena, můžete se veterináře zeptat, zda by pomohlo vyšetřit kočku na protilátky. Kočka s protilátkami se už s parazitem setkala a je velmi nepravděpodobné, že by ho znovu vylučovala. Kočka bez protilátek se ještě může nakazit a krátkou dobu vylučovat oocysty, proto je nejdůležitější chovat ji doma a nedávat jí syrové maso.

Zdravotnické instituce, jako je CDC, nedoporučují těhotným ženám vzdát se kočky, kterou už mají. O své konkrétní situaci se poraďte se svým lékařem, včetně toho, zda má pro vás smysl krevní test.

Zachráněné a nově adoptované kočky

Pouliční kočky a kočky, které dříve lovily, se s toxoplazmou s větší pravděpodobností už někdy setkaly. U dospělé kočky to obvykle znamená, že fáze vylučování je dávno za ní. Mladá zachráněná kočka nebo kotě ještě nemusí být nakažené, nebo může být právě v krátkém období vylučování. Každodenní vybírání záchodu od prvního dne doma je v každém případě rozumný návyk.

V projektu Paw Squadron jsou po každé záchraně první zastávkou veterinář a koupel. Návštěva veterináře zahrnuje prohlídku, odčervení a ošetření proti blechám a dalším parazitům. Před adopcí každá kočka absolvuje prohlídku, ošetření a očkování a dostane mikročip. Správné návyky při čištění kočičího záchodu jsou doma přesto důležité, protože krátkou fázi vylučování lze snadno přehlédnout.

CDC doporučuje lidem, kteří jsou těhotní nebo mají oslabený imunitní systém, aby neadoptovali toulavé kočky, zejména koťata, ani s nimi nezacházeli a aby si v tomto období nepořizovali novou kočku. Pokud se to týká vaší domácnosti, poraďte se před adopcí se svým lékařem a veterinářem. Klidně to můžete uvést v žádosti o adopci a další průvodce péčí najdete v encyklopedii PawPedia.